#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Mutační analýza genu PKD1 u pacientů s autozomálně dominantní polycystickou chorobou ledvin


Autoři: S. Svobodová 1,2;  J. Štekrová 2;  R. Sandford 3
Působiště autorů: Přírodovědecká fakulta UK, Praha 1;  Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN, Praha 2;  Department of Medical Genetics, University of Cambridge 3
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2008; 147: 181
Kategorie: Sjezdy

Autozomálně dominantní polycystická choroba ledvin je jedno z nejčastějších dědičných onemocnění ledvin vyskytující se v populaci s frekvencí 1:500–1:1000 živě narozených dětí. Základním projevem onemocnění je tvorba cyst v ledvinách. Tato nemoc může být způsobena mutací v genu PKD1 či v genu PKD2. Gen PKD1 se nalézá na krátkém raménku 16. chromozomu a je zodpovědný za 85–90 % případů. Mutace PKD2 genu na dlouhém raménku 4. chromozomu způsobuje onemocnění asi u 10 % rodin. Přestože se mutace v obou genech projevují shodnými klinickými projevy, pacienti s vazbou onemocnění na gen PKD1 mívají horší klinický průběh (průměrný věk renálního selhání 53 let v porovnání s 69 lety pro gen PKD2). Proteinové produkty těchto dvou genů polycystin-1 a polycystin-2 mohou spolu interagovat a mají důležitou úlohu v regulaci buněčné proliferace, diferenciace a morfogeneze ledvinových tubulů. Informace o mutacích v genech PKD1 a PKD2 umožňují stanovení funkčně důležitých oblastí a přispívají k porozumění molekulárních mechanismů patogeneze onemocnění. Avšak detekce mutací v genu PKD1 je komplikovaná z několika důvodů: 1. dvě třetiny genu mají minimálně šest duplikátů proximálně na 16. chromozomu, 2. PKD1 gen produkuje velký transkript s mnoha polymorfizmy, 3. většina mutací je unikátní pro jednu rodinu a 4. zatím nebylo popsáno žádné místo, kde by se mutace vyskytovaly nejčastěji. V rámci studie byla provedena mutační analýza genu PKD1 na dvou různých pracovištích – laboratoři Lékařské genetiky na univerzitě v Cambridge ve Velké Británii a v Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN v Praze. Pro amplifikaci tohoto genu byla použita metoda LR-PCR následovaná v některých případech nested PCR. Celkově byly vyzkoušeny 3 různé detekční metody: přímá sekvenace, heteroduplexová analýza a high-resolution melting. Na souboru 14 nepříbuzných probandů bylo zatím nalezeno několik polymorfismů a pravděpodobných mutací, které segregují s onemocněním v rodině. Některé z těchto mutací zatím nebyly popsány.

Práce je/byla podporována výzkumnými projekty IGA MZ ČR NR/9427-3,VZ MŠMT 0021620806 a Wellcome Trust Senior Fellowship in Clinical Research MHH/R12.


Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistka
Článek CytoChip

Článok vyšiel v časopise

Časopis lékařů českých

Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Získaná hemofilie - Povědomí o nemoci a její diagnostika
nový kurz

Eozinofilní granulomatóza s polyangiitidou
Autori: doc. MUDr. Martina Doubková, Ph.D.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#