Vazopresin a jeho analoga v léčbě šokových stavů


Vazopresin a jeho analoga v léčbě šokových stavů

Základem hemodynamické podpory u stavů oběhového selhání s vazodilatací, nejčastěji septického šoku, je objemováresuscitace a podávání inotropik. Pokud je tato intervence nedostatečná, podáváme následně nebo častoparalelně pro udržení dostatečného perfuzního tlaku látky, které zvyšují vazokonstrikci. Pro tyto účely se jakostandardní léčba používá noradrenalin nebo další katecholaminy s alfa-adrenergním účinkem. Jejich dávka se podlepotřeby zvyšuje. U části pacientů nelze navzdory vysokým dávkám katecholaminů dosáhnout cílových hemodynamickýchparametrů vůbec. V těchto případech hovoříme o šoku rezistentním na podání katecholaminů. Vzhledemk významným nežádoucím účinkům vysokých dávek katecholaminů existuje klinická potřeba alternativních vazopresorů.Vazopresin, resp. arginin vazopresin antidiuretický hormon, má za fyziologických podmínek minimální vlivna tonus cév. Při hypovolémii jsou jeho koncentrace zvýšené a má významný podíl na udržení arteriálního tlakupomocí vazokonstrikce. Naproti tomu u sepse jsou hladiny vazopresinu velmi nízké a v klinickém obraze dominujevazodilatace. Zároveň byla u septického šoku zjištěna zvýšená citlivost na podání vazopresinu. Uvažuje se dokonceo deficitu endogenního vazopresinu u těžké sepse. V současnosti existuje několik pilotních klinických studií s podávánímvazopresinu u septického šoku, které ukazují příznivý účinek jeho substituce na hemodynamické parametry.V této souvislosti nebyly u relativně nízkých substitučních dávek prokázány nežádoucí účinky na perfuzi a funkcijednotlivých orgánů. V našich podmínkách dostupný terlipressin (N-glycolyl-8-lysin-vazopresin) je derivát vazopresinus prodlouženým účinkem. Standardně se používá k léčbě komplikací portální hypertenze v intermitentnímdávkování. Terlipressin při podání na zvířecím modelu sepse má podobně příznivé účinky jako vazopresin. Bylozjištěno, že velmi vysoké dávky terlipressinu mají stejně jako vazopresin potenciálně nežádoucí účinky na plicníoběh a další. Do současnosti byly publikovány pouze kazuistické zkušenosti s podáním nízkých dávek terlipressinuu septického šoku rezistentního na katecholaminy, které naznačily podobný účinek jako u vazopresinu. U šokovýchstavů s deficitem endogenního vazopresinu, které jsou rezistentní na podávání vysokých dávek katecholaminů, jepodávání vazopresinu a jeho analogů novou perspektivou léčby. Tuto možnost je třeba ověřit z hlediska morbiditya mortality na dostatečně velkých studiích. Zvýšené opatrnosti je třeba dbát u pacientů v sepsi s preexistujícímobliterujícím onemocněním cév, především aterosklerózy.

Klíčová slova:
šok, sepse, vazopresin, oxid dusnatý, terlipressin, terapie.


Vasopressin and its Analogues in the Therapy of Shock

Hemodynamic support during the circulatory failure with vasodilation, most frequently during the septic shock, isbased on volume recovery and administration of inotropic drugs. If such therapy is not sufficient, vasoconstrictiondrugs are subsequently or parallely added to maintain the perfusion pressure. As a standard therapy, norepinephrineor other catecholamines with alpha-adrenergic effect are used in rising doses. Some patients do not respond to suchtherapy with desired hemodynamic changes – they develop catecholamine resistant shock. Because of serious sideeffects of high doses of catecholamines, alternative vasopressors are necessary. Vasopressin, antidiuretic hormone,has in physiological conditions only minimal effect of the vascular tone. During hypovolemia its concentration risesand it may significantly contribute to the maintenance of arterial pressure by vasoconstriction. Contrary to it, duringseptic shock the levels of vasopressine are very low and vasodilation clinically dominates. At the same time, theseptic shock is accompanied by an increased sensitivity to vasopressin administration. In a critical shock a seriousdeficit of endogenous vasopressin is expected. At present several pilot studies with vasopressine administration inseptic shock exist in literature describing beneficial effect of vasopressin on hemodynamic parameters. Suchcomparatively lowdoses have no side effects on perfusion and function of body organs. Terlipressin,which is availablein Czech Republic, is a synthetic analogue of vasopressin with extended effect. Its intermittent administration isused for the treatment of portal hypertension complications. Terlipressin in animalmodel of septic shock has similarlybeneficial effects as vasopressin. High doses of Terlipressin have, similarly to vasopressin, adverse effects onpulmonary circulation and other systems. Till present, only casuistic experience has been published with low dosesof Terlipressin in the treatment of septic shock resistant to catecholamines, which has shown similar effects tovasopressin. In shock states with the deficit of endogenous vasopressin, which are resistant to high doses ofcatecholamines, administration of vasopressin analogues represents a new perspective therapy. The treatment shouldbe studied from the point of morbidity and mortality. A careful approach has to be used in septic patients withpre-existing obliterative vassal disease.

Key words:
shock, sepsis, vasopressin, nitric oxide, terlipressin, therapy.


Autoři: F. Novák;  H. Lubanda;  R. Onderková;  A. Žák
Působiště autorů: Oddělení intenzivní péče – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2004; : 307-312
Kategorie: Články

Souhrn

Základem hemodynamické podpory u stavů oběhového selhání s vazodilatací, nejčastěji septického šoku, je objemováresuscitace a podávání inotropik. Pokud je tato intervence nedostatečná, podáváme následně nebo častoparalelně pro udržení dostatečného perfuzního tlaku látky, které zvyšují vazokonstrikci. Pro tyto účely se jakostandardní léčba používá noradrenalin nebo další katecholaminy s alfa-adrenergním účinkem. Jejich dávka se podlepotřeby zvyšuje. U části pacientů nelze navzdory vysokým dávkám katecholaminů dosáhnout cílových hemodynamickýchparametrů vůbec. V těchto případech hovoříme o šoku rezistentním na podání katecholaminů. Vzhledemk významným nežádoucím účinkům vysokých dávek katecholaminů existuje klinická potřeba alternativních vazopresorů.Vazopresin, resp. arginin vazopresin antidiuretický hormon, má za fyziologických podmínek minimální vlivna tonus cév. Při hypovolémii jsou jeho koncentrace zvýšené a má významný podíl na udržení arteriálního tlakupomocí vazokonstrikce. Naproti tomu u sepse jsou hladiny vazopresinu velmi nízké a v klinickém obraze dominujevazodilatace. Zároveň byla u septického šoku zjištěna zvýšená citlivost na podání vazopresinu. Uvažuje se dokonceo deficitu endogenního vazopresinu u těžké sepse. V současnosti existuje několik pilotních klinických studií s podávánímvazopresinu u septického šoku, které ukazují příznivý účinek jeho substituce na hemodynamické parametry.V této souvislosti nebyly u relativně nízkých substitučních dávek prokázány nežádoucí účinky na perfuzi a funkcijednotlivých orgánů. V našich podmínkách dostupný terlipressin (N-glycolyl-8-lysin-vazopresin) je derivát vazopresinus prodlouženým účinkem. Standardně se používá k léčbě komplikací portální hypertenze v intermitentnímdávkování. Terlipressin při podání na zvířecím modelu sepse má podobně příznivé účinky jako vazopresin. Bylozjištěno, že velmi vysoké dávky terlipressinu mají stejně jako vazopresin potenciálně nežádoucí účinky na plicníoběh a další. Do současnosti byly publikovány pouze kazuistické zkušenosti s podáním nízkých dávek terlipressinuu septického šoku rezistentního na katecholaminy, které naznačily podobný účinek jako u vazopresinu. U šokovýchstavů s deficitem endogenního vazopresinu, které jsou rezistentní na podávání vysokých dávek katecholaminů, jepodávání vazopresinu a jeho analogů novou perspektivou léčby. Tuto možnost je třeba ověřit z hlediska morbiditya mortality na dostatečně velkých studiích. Zvýšené opatrnosti je třeba dbát u pacientů v sepsi s preexistujícímobliterujícím onemocněním cév, především aterosklerózy.

Klíčová slova:
šok, sepse, vazopresin, oxid dusnatý, terlipressin, terapie.

Plné znenie tohto článku nie je v digitalizovanej podobe.
V prípade záujmu kontaktujte NTO ČLS JEP, ktoré vám môže poskytnúť sken časopisu.

Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistka

Článok vyšiel v časopise

Časopis lékařů českých

Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Eozinofilní granulomatóza s polyangiitidou
nový kurz
Autori: doc. MUDr. Martina Doubková, Ph.D.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa