Bakterie a jejich vztah k alergickým onemocněním
Bakterie a jejich vztah k alergickým onemocněním
Již od narození přichází jedinec do kontaktu s řadoumikroorganizmů, které významně ovlivňují jeho imunitní systém.K osídlení slizničních povrchů, zejména trávicího traktu, bakteriemi dochází v prvních dnech a měsících po porodu,zatímco prenatálně je střevní trakt zcela sterilní. Bakterie se podílejí na ovlivnění alergického zánětu dvěmazákladními mechanizmy. Na jedné straně mohou působit jako iniciátoři alergického zánětu, na druhé straně dokážíjeho rozvoji bránit. Mezi negativní faktory, které mohou být spouštěčem alergického procesu, patří superantigeny,zejména bakteriální enterotoxiny. Mezi preventivní faktory lze řadit vliv mykobakteriálních antigenů, intestinálnímikroflóry, určitýchmolekulovýchmotivů spojených s patogenitou (pathogen-associated molecular patterns), a CpGmotivů, které jsou obsaženy v bakteriální genomové DNA. Pohled na funkci lipopolysacharidu gram-negativníchbakterií ve spojitosti s alergickým zánětem je poněkud dvojsečný. Lipopolysacharid se v patogenezi alergickéhozánětu uplatňuje jako faktor ochranný v případě, kdy předchází infekce delší dobu expozici alergenu. Naopak krátkýčasový interval mezi infekcí a expozicí alergenu u již senzibilizovaného jedince vede k významnému zhoršeníalergických projevů. Tyto a další faktory jsou zvažovány v souvislosti s hygienickou hypotézou a funkcí T regulačníchlymfocytů, které se zdají být klíčovým faktorem pro udržení rovnováhy mezi Th1 a Th2 lymfocyty.
Klíčová slova:
alergie, bakterie, astma, atopická dermatitida.
Bacteria and Their Relationship to Allergic Diseases
From the beginning of life, human immune system is affected by interactions with different microorganisms.Immediately after the birth bacteria colonize mucous tissues and namely the gastrointestinal tract, which wasantenatally sterile. Bacteria are involved in allergic inflammation by two different ways. They can either initiate theallergic response or they can diminish it. To the negative factors, which can trigger the allergic response belongsuperantigens, namely the bacterial enterotoxins. Positive factors include mycobacterial antigens, intestinal microflora,pathogen-associated molecular patterns and CpG motives that belong to components of the bacterial genomeDNA. The effect of lipopolysaccharide from gram-negative bacteria on the development of allergic inflammation istwo faced. Lipopolysaccharide has a protective role when the infection precedes the contact with allergen for a longtime. Short period between the infection and allergen exposition leads in a sensitized person to the provocation ofallergic disease. These and other factors are important in relation to the so-called hygiene hypothesis where the Tregulatory lymphocytes seem to play the key role in the balance between Th1 and Th2 lymphocytes.
Key words:
allergy, bacteria, asthma, atopic dermatitis.
Autoři:
Z. Humlová
Působiště autorů:
Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN, Praha
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2004; : 21-25
Kategorie:
Články
Souhrn
Již od narození přichází jedinec do kontaktu s řadoumikroorganizmů, které významně ovlivňují jeho imunitní systém.K osídlení slizničních povrchů, zejména trávicího traktu, bakteriemi dochází v prvních dnech a měsících po porodu,zatímco prenatálně je střevní trakt zcela sterilní. Bakterie se podílejí na ovlivnění alergického zánětu dvěmazákladními mechanizmy. Na jedné straně mohou působit jako iniciátoři alergického zánětu, na druhé straně dokážíjeho rozvoji bránit. Mezi negativní faktory, které mohou být spouštěčem alergického procesu, patří superantigeny,zejména bakteriální enterotoxiny. Mezi preventivní faktory lze řadit vliv mykobakteriálních antigenů, intestinálnímikroflóry, určitýchmolekulovýchmotivů spojených s patogenitou (pathogen-associated molecular patterns), a CpGmotivů, které jsou obsaženy v bakteriální genomové DNA. Pohled na funkci lipopolysacharidu gram-negativníchbakterií ve spojitosti s alergickým zánětem je poněkud dvojsečný. Lipopolysacharid se v patogenezi alergickéhozánětu uplatňuje jako faktor ochranný v případě, kdy předchází infekce delší dobu expozici alergenu. Naopak krátkýčasový interval mezi infekcí a expozicí alergenu u již senzibilizovaného jedince vede k významnému zhoršeníalergických projevů. Tyto a další faktory jsou zvažovány v souvislosti s hygienickou hypotézou a funkcí T regulačníchlymfocytů, které se zdají být klíčovým faktorem pro udržení rovnováhy mezi Th1 a Th2 lymfocyty.
Klíčová slova:
alergie, bakterie, astma, atopická dermatitida.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Metamizol v kostce a v praxi – účinné neopioidní analgetikum pro celé věkové spektrum
- Srovnání analgetické účinnosti metamizolu s ibuprofenem po extrakci třetí stoličky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
Najčítanejšie v tomto čísle
- Paracentrické inverze lidských chromozómůa jejich rizika
- Neutronová záchytová terapie v léčběglioblastoma multiformePrvnÌ zkuöenosti v »eskÈ republice
- Srovnání diagnostické validity karbohydrátdeficientního transferinu a dalších laboratorníchmarkerů chronického abúzu etanolu
- Kardiální manifestace Friedreichovy ataxie