Autoři: MUDr. Jan Gregar Působiště autorů: II. interní gastro-enterologická a hepatologická klinika, FN Olomouc Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2012; 66(5): 405 Kategorie: Diskuzní fórum
Komentář profesora Špičáka mi udělal radost. Je totiž vidět, že o Barrettův jícen je stále zájem a i naše práce [1] vzbudila pozornost a že se „čte“.
V současné době máme v databázi více než 100 pacientů s Barrettovým jícnem a stále „se učíme“ a sbíráme nové zkušenosti. Setkáváme se s HG dysplaziemi (high-grade intraepiteliálními neoplaziemi), které pak nemůžeme znovu najít, s pacienty, kterým Barrettův jícen progreduje co do velikosti i dysplazie během pár let (z C1M2 na C6M10 za 2 roky!). Barrettův jícen má prostě pořád mnoho otazníků.
Právě i otázka vysokého počtu LG dysplazií (low-grade intraepiteliální neoplazie) v našem souboru je diskutabilní. Je to dáno tím, že náš soubor není demograficky reprezentativní (oslovujeme okolní nemocnice, aby nám zasílaly dysplastické jícny) a na tento fakt jsem v práci (viz diskuze) upozorňoval. Další podstatnou skutečností, která může ovlivnit vysoký počet LG dysplazií, je zřejmě „přísnost“ našich patologů. Obecně ale shoda endoskopického nálezu Barrettova jícnu a histologické verifikace BJ je udávána dokonce jen ve 20–50 %, většinou průměrně kolem 40 %, a shoda samotných zkušených patologů v hodnocení LG dysplazie je dle studií 50 %, u HG dysplazie už kolem 85 %. I samotní patologové přiznávají, že je velmi těžké někdy odlišit reparativní změny po těžkém zánětu od LG dysplazie (odkazuji na práce [2–5]). K dalším dotazům upřesňuji: endoskopické nálezy hodnotili dva endoskopisté. Bylo asi přesnější napsat, že endoskopické vyšetření bylo prováděno dvěma endoskopisty (doc. Procházka, dr. Gregar), kteří používali stejný klasifikační systém. Každý vzorek byl hodnocen dvěma zkušenými patology. Zde je situace jiná, opravdu jsme měli tzv. druhé čtení – tedy primárně hodnocená histologie s nálezem Barrettova jícnu byla poté znovu odečtěna, případně revidována dalším patologem (gastropatologem).
Připomínky prof. Špičáka jsou pro nás podnětné a nutí k zamyšlení. Za úspěch bereme fakt, že náš článek vzbudil pozornost a že téma Barrettova jícnu je stále aktuální.
MUDr. Jan Gregar
II. interní gastro-enterologická
a hepatologická klinika, FN Olomouc
Jan.Gregar@fnol.cz
1. Gregar J, Procházka V, Lužná P et al. Využití NBI v diagnostice a sledování pacientů s Barrettovým jícnem. Gastroent Hepatol 2012; 66(3): 165–169.
2. Endlicher E, Rummele P, Beer S et al. Barrett’s esophagus: a discrepancy between macroscopic and histologicaldiagnosis. Endoscopy 2005; 37(11): 1131–1135
3. Weinstein W et al. How often is short segment Barrett’s esophagus proven histologically? Gastroenterology 2002; 122(S): A293.
4. Weston AP, Krmpotich P, Madisi WF et al. Short segment Barrett’s esophagus: clinical and histological features, associated endoscopic findings and association with gastrin intestinal metaplasma. Am J Gastroenterol 1996; 91(5): 981–986
5. Singh R, Anagnostopoulos GK, Yao K et al. Narrow-band imaging with magnification in Barrett's esophagus: validation of a simplified grading system of mucosal morphology patterns against histology. Endoscopy2008; 40(6): 457–463.
Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova
Nemáte účet? Registrujte sa
Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.
