DEFICIT LYZOZOMALNI SFINGOMYELINAZY: SPEKTRUM FENOTYPU U ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH PACIENTŮ


DEFICIT LYZOZOMALNI SFINGOMYELINAZY: SPEKTRUM FENOTYPU U ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH PACIENTŮ

Východisko.
Byl zpracován soubor 25 pacientů z 21 rodin s deficitem lyzozomální sfingomyelinázy (acid sphingomyelinase, ASM), diagnostikovaných v průběhu 301et.Metody a výsledky. Diagnóza byla stanovena nálezem příznačného typu střádání sfingomyelinu v histiocytech dřeně kostní a dalších biopticky a postmortálně vyšetřených tkáních (přítomnost tekutých krystalků sfingomyelinu ve střádacích lyzozomech) a průkazem deficitu lyzozomální sfingomyelinázy. Spektrum klinických projevů studovaných pacientů přesahovalo svou šíří dosud publikované série deficitu sfingomyelinázy. Ve skupině pacientů (n=13), odpovídajících formálně typu A (klinicky výrazné neuroviscerálnf postižení) byl pozorován rozptyl rychlosti progrese od fulminantních těžkých forem, odpovídajících klasické infantilní variantě s úmrtím od 5 do 45 měsíců (n=5), až po protrahované formy (n=8) s úmrtím od konce prvého až do čtvrtého decenia. Dva žijící pacienti dosáhli 22 a 411et. Ve skupině s dominantním viscerálním postižením (n=12) bylo možno rozlišit tři podskupiny. Podskupinu s chronickým čistě viscerálním průběhem, odpovídající klasickému B fenotypu (n=4), podskupinu, u které bylo navíc přítomno laboratorně prokazatelné převážně subklinické neurologické postižení (n=4) a neobvyklou podskupinu pacientů (n=4), u které dominovalo akutní až subakutní fatální viscerálnf postižení bez neuronálního postižení (lx) nebo jen s postižením diskrétním (3x).Závěr. Studium souboru našich pacientů odkrylo pozoruhodnou variabilitu klinických projevů deficitu lyzozomální sfingomyelinázy. Ta byla dána jednak variabilitou v intenzitě střádacího procesu v obou základních tkáňových oddílech (viscerálním a neuronálním) a v nezávislosti v intenzitě jejich postižení na straně druhé. Popsaná fenotypová pestrost výrazně přesahuje doposud známé fenotypové varianty této jedné z nejdéle známých lyzozomálnfch enzymopatií.

Klíčová slova:
Niemannova-Pickova nemoc, deficit kyselé sfingomyelinázy, variabilita fenotypu.


Deficit of Lysosomal Sphingomyelinase Phenotype Spektrum of the Czech and Slovak Patients

Background.
We present a series of 25 patients (from 21 families) with deficiency of lysosomal sphingomyelinase (acid sphingomyelinase, ASM), diagnosed during the last 30 years.Methods and Results. Diagnosis was established by finding specific sphingomyelin storage pattern in bone marrow histiocytes and in some bioptical and postmortem tissues (presence of sphingomyelin liquid crystals) and finaly by proving ASM deficiency in white blond cells and in cultured fibroblasts.Range of clinical manifestations of our patients notably exceeded the the known main (A,B) phenotypes described so far. In the group of type A patients (clinically overt neurovisceral symptomatology) there was significant tendency to prolonged course. Classical fulminant course with death between 5 to 45 months of age was seen only in a subgroup. . of 5 patients. In other type A patients (n=8) the course was prolonged attaining 5 years of age, the end of the hrst (8, and 9 years), second (14, 17 years), third (22 years), fourth (32 years) and fifth decades (41 years). Three of these patients (aged 5, 22 and 41 years) are living. The series of patients with dominant visceral involvement (n=12) consisted of three phenotypically different subgroups. One with chronic purely visceral affection and prolonged course (n=4) corresponding to the classical type B, the second with chronic course and largely subclinical neurological affection (n=4) and the third with accelerated fatal visceral affection (death in age range 31 months - 9 years) without (n=1) or with clinically minor signs of brain damage (n=3).Conclusions. Study of the presented series of ASM deficient patients disclosed remarkable phenotypical variability. Two main factors seem to be responsible. Variability in the storage intensity in the two main tissue compartments (neuronal and visceral), and the absence of proportionality in their affection in some instances. The described phenotype variability enlarges significantly the known spectrum of phenotypes in ASM deficiency.

Key words:
Niemann-Pick disease, acid sphingomyelinase deficiency, phenotype varibility.


Autoři: M. Elleder;  H. Poupětová;  J. Ledvinová;  J. 'zeman;  S. Rosipal 2;  J. Kraus 3
Působiště autorů: Ustav dědičných poruch metabolizmu 1. LF UK, Praha 1Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha 2Dětské oddělení NsP, Poprad, SR jKlinika dětské neurologie 2. LF UK a FNM, Praha
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2001; : 755-760
Kategorie: Články

Souhrn

Východisko.
Byl zpracován soubor 25 pacientů z 21 rodin s deficitem lyzozomální sfingomyelinázy (acid sphingomyelinase, ASM), diagnostikovaných v průběhu 301et.Metody a výsledky. Diagnóza byla stanovena nálezem příznačného typu střádání sfingomyelinu v histiocytech dřeně kostní a dalších biopticky a postmortálně vyšetřených tkáních (přítomnost tekutých krystalků sfingomyelinu ve střádacích lyzozomech) a průkazem deficitu lyzozomální sfingomyelinázy. Spektrum klinických projevů studovaných pacientů přesahovalo svou šíří dosud publikované série deficitu sfingomyelinázy. Ve skupině pacientů (n=13), odpovídajících formálně typu A (klinicky výrazné neuroviscerálnf postižení) byl pozorován rozptyl rychlosti progrese od fulminantních těžkých forem, odpovídajících klasické infantilní variantě s úmrtím od 5 do 45 měsíců (n=5), až po protrahované formy (n=8) s úmrtím od konce prvého až do čtvrtého decenia. Dva žijící pacienti dosáhli 22 a 411et. Ve skupině s dominantním viscerálním postižením (n=12) bylo možno rozlišit tři podskupiny. Podskupinu s chronickým čistě viscerálním průběhem, odpovídající klasickému B fenotypu (n=4), podskupinu, u které bylo navíc přítomno laboratorně prokazatelné převážně subklinické neurologické postižení (n=4) a neobvyklou podskupinu pacientů (n=4), u které dominovalo akutní až subakutní fatální viscerálnf postižení bez neuronálního postižení (lx) nebo jen s postižením diskrétním (3x).Závěr. Studium souboru našich pacientů odkrylo pozoruhodnou variabilitu klinických projevů deficitu lyzozomální sfingomyelinázy. Ta byla dána jednak variabilitou v intenzitě střádacího procesu v obou základních tkáňových oddílech (viscerálním a neuronálním) a v nezávislosti v intenzitě jejich postižení na straně druhé. Popsaná fenotypová pestrost výrazně přesahuje doposud známé fenotypové varianty této jedné z nejdéle známých lyzozomálnfch enzymopatií.

Klíčová slova:
Niemannova-Pickova nemoc, deficit kyselé sfingomyelinázy, variabilita fenotypu.

Plné znenie tohto článku nie je v digitalizovanej podobe.
V prípade záujmu kontaktujte NTO ČLS JEP, ktoré vám môže poskytnúť sken časopisu.

Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistka

Článok vyšiel v časopise

Časopis lékařů českých

Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Získaná hemofilie - Povědomí o nemoci a její diagnostika
nový kurz

Eozinofilní granulomatóza s polyangiitidou
Autori: doc. MUDr. Martina Doubková, Ph.D.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa