Problematika časné defibrilace – editorial
																	
									Autoři:
											E. Kasal										
				
									Působiště autorů:
											Anesteziologicko‑resuscitační klinika Lékařské fakulty UK a FN Plzeň, přednosta doc. MUDr. Eduard Kasal, CSc.
																
				
									Vyšlo v časopise:
					Vnitř Lék 2010; 56(5): 369
					
				
									Kategorie:
					Editorialy
					
				
							
Truhlář A. Doporučení ILCOR pro označení automatizovaných externích defibrilátorů (AED). Vnitř Lék 2010; 56(5): 434–438.
Řada prací prokázala, že časná defibrilace může významně zlepšit léčebné výsledky kardiopulmonální resuscitace (KPR). Při defibrilaci provedené do 1 minuty po zástavě oběhu je 90% šance na návrat do plnohodnotného života.
Časná defibrilace u nemocných se zástavou oběhu způsobenou maligní arytmií je již dávno součástí komplexní KPR. Automatizované externí defibrilátory zavedené do praxe v roce 1979 umožnily integraci časné defibrilace i do základní neodkladné resuscitace. Jejich ovládání je tak jednoduché, že je považováno za snazší než provádění KPR, a proto použití AED není vázáno na zdravotnický personál. Může je obsluhovat instruovaná osoba, která ví, že existují, k čemu slouží a že se zapínají pouhým otevřením víka. Další postup při KPR je pak plně řízen tímto sofistikovaným přístrojem. Jejich umístění na místa velké koncentrace lidí bylo zahájeno v USA, kde jejich použitím byly zachráněny desítky životů. V současné době jsou umístěny i na řadě míst v naší republice (policejní stanice, horská služba, obecní úřady, hotelové řetězce). Již před léty se začalo uvažovat i o jejich využití v nemocniční péči, zvláště v nemocnicích pavilonového typu, kde se na odlehlá místa nemocnice nemůže lékař a resuscitační tým dostavit v požadovaném čase 3 min po vzniku náhlé zástavy oběhu. Právě proto, že jejich ovládání není vázáno na lékaře a NELZP se specializací ARIP, může je bez obav použít i instruovaná sestra. Tím se zvyšuje významným způsobem šance nemocného na kvalitní přežití. Jejich umístění je vhodné též v recepcích nemocnic, na chodbách a ve společných prostorách, odkud je resuscitační tým hůře dostupný. Bylo by racionální prosadit umístění AED v ambulantních zdravotnických zařízeních, aby mohla být poskytnuta adekvátní úroveň KPR do doby, než dorazí tým RZP. Dojezdové časy jsou většinou delší než 5 min, což je doporučený limit pro provedení defibrilace v přednemocniční péči. Zavedení jednotného mezinárodního označení přístrojů AED zlepší orientaci, a tím se zrychlí jejich dostupnost. Rovněž trvalé připomínání nutnosti časné defibrilace přispívá k rozšiřování a udržování povědomí této pro uchování kvalitního života důležité léčebné metody.
doc. MUDr. Eduard Kasal, CSc.
www.fnplzen.cz
e-mail: kasal@fnplzen.cz
Štítky
Diabetológia Endokrinológia Interné lekárstvoČlánok vyšiel v časopise
Vnitřní lékařství
					2010 Číslo 5
- Rizikové období v léčbě růstovým hormonem: přechod mladých pacientů k lékařům pro dospělé
 - Hydroresponzivní krytí v epitelizační fázi hojení rány
 - Statinová intolerance
 - Účinnost a bezpečnost vysoce intenzivní hypolipidemické terapie statiny
 - Komplikace terapie statiny a jejich relativní četnost − retrospektivní kohortová studie
 
Najčítanejšie v tomto čísle
- Familiární hyperkalcemie a hypofosfatemie a jejich význam v diferenciální diagnostice poruch kalcium‑ fosfátového metabolizmu
 - Souborný pohled na efekt hormonu a cytokinu prolaktinu v rozvoji a patogenezi autoimunitních onemocnění
 - Syndróm polycystických ovárií a autoimunitné ochorenia
 - Doporučení ILCOR pro označení automatizovaných externích defibrilátorů (AED)