Hojení rány, ať už je akutní nebo těžce se hojící, obvykle zahrnuje použití několika různých typů krytí. Studie publikovaná letos v lednu v Journal of Wound Care hodnotila klinickou účinnost koordinovaného léčebného režimu hydroresponzivního krytí ran.
Nezbytnou podmínkou pro účinné hojení je příprava spodiny rány. V první řadě je třeba odstranit odumřelou tkáň, následují kroky vedoucí ke kontrole infekce a produkce exsudátu a nakonec zhodnocení stavu okraje rány a okolní pokožky.
První část prezentované studie hodnotila účinnost hydroresponzivního krytí (HydroClean) při čištění špatně se hojících ran. Pro podporu reepitelizace, následujícího kroku v procesu hojení ran, je však někdy nutné zvolit krytí s odlišnými vlastnostmi. V průběhu epitelizační fáze hojení totiž dochází k postupnému uzavření rány a obnovení funkční epidermis, což vyžaduje koordinovanou migraci, proliferaci a diferenciaci nových epidermálních buněk. Tyto procesy by se měly odehrávat v prostředí optimálním pro chemické a buněčné děje nezbytné pro obnovu struktury a funkce pokožky.
Otevřená nekomparativní studie hodnotila klinickou účinnost koordinovaného režimu péče o ránu, jehož první fází bylo použití hydroresponzivního krytí (HydroClean) pro čištění rány, následované zde prezentovanou druhou fází, v níž se hydroresponzivní krytí (HydroTac) používalo pro podporu hojení. Pro péči o rány se středním až velkým množstvím exsudátu se dále využívalo superabsorpční krytí RespoSorb.
Postup hojení rány byl monitorován pomocí skóre PUSH (Pressure Ulcer Scale for Healing), které hodnotí velikost rány, množství exsudátu a typ tkáně na škále od nekrózy po kompletní reepitelizaci. Dalšími sledovanými parametry byly bolestivost převazu hodnocená pacienty, počet zanícených ran a snadnost aplikace krytí hodnocená ošetřujícím zdravotníkem.
Studie se zúčastnilo celkem 70 pacientů s různými typy ran (62 % venózní/smíšené vředy, 24 % diabetické vředy, dále arteriální vředy, proleženiny a pilonidální absces). Vzhledem k výborným výsledkům dosaženým v první části studie bylo třeba použít superabsorpční krytí pouze u 3 pacientů. 75,6 % ran bylo při poslední pacientské návštěvě hodnoceno jako kompletně uzavřené.
Průměrná hodnota skóre PUSH při návštěvě, na níž bylo poprvé aplikováno krytí pro podporu hojení, dosahovala v souboru 39 sledovaných pacientů 8,7 ± 3,3 (medián 9,0). Při poslední návštěvě činila průměrná hodnota skóre PUSH 3,2 ± 4,5 (medián 1,0), což odpovídá průměrnému poklesu o 63,2 % (p < 0,0001).
96 % pacientů hodnotilo použité krytí rány pozitivně, jako „dobré“ nebo „velmi dobré“, pouze 1 pacient poskytl negativní hodnocení. Míra bolesti při odstranění krytí během převazu byla hodnocena jako nízká, s průměrnou hodnotou 5,8 ± 12,0 mm na 100mm vizuální analogové škále. 98,7 % ošetřujících lékařů hodnotilo manipulaci s krytím pro podporu hojení jako „dobrou“ či „velmi dobrou“.
Koordinované použití různých typů hydroresponzivního krytí vedlo v této studii k efektivní péči a léčbě řady těžce se hojících ran.
(este)
Zdroj: Sterpione F., Mas K., Rippon M. G. et al. The clinical impact of hydro-responsive dressings in dynamic wound healing: part II. J Wound Care 2022; 31 (1): 56−67, doi: 10.12968/jowc.2022.31.1.56.
