Aktuální informace o epidemiologii gynekologických malignit v ČR: predikce vývoje a přežití pacientek

Souhrn

Článek přináší aktuální informace o trendech v oblasti epidemiologie gynekologických nádorů v české populaci a přežití pacientek. Gynekologické malignity představují epidemiologicky velmi heterogenní skupinu a podílejí se významnou měrou na celkové incidenci malignit v populaci ČR. Epidemiologická situace v ČR, jejíž vyhodnocení je založeno na datech shromážděných v Národním onkologickém registru, je srovnána s mezinárodními daty a vyhodnocena v tomto kontextu pro jednotlivé onkogynekologické diagnózy.

Klíčová slova:
incidence –⁠ gynekologické nádory –⁠ Národní onkologický registr (NOR)

Úvod

Cílem tohoto článku je doložit epidemiologické trendy u gynekologických nádorů v české populaci. Gynekologické malignity představují epidemiologicky velmi heterogenní skupinu, která zahrnuje časté onkologické diagnózy (ZN těla děložního, ZN vaječníku, ZN hrdla děložního, nádory in situ hrdla děložního), i nádory v naší geografické oblasti málo četné (ZN vulvy, ZN pochvy –⁠ vaginy, ZN dělohy –⁠ část NS, nádory in situ a jiných neurčených pohlavních orgánů, ZN jiných a neurčených ženských pohlavních orgánů).

Gynekologické malignity významně přispívají k celkové incidenci malignit v české populaci, což potvrzují i mezinárodní srovnání (ČR vykazuje v Evropě 4. nejvyšší incidenci nádorů těla děložního u žen, 13. nejvyšší incidenci u hrdla děložního a 14. nejvyšší incidenci u nádoru vaječníku, v mortalitě těchto nádorů vykazujeme u žen 10. nejvyšší hodnotu u nádorů vaječníku v Evropě [1]).

Jelikož je rozsah tohoto článku omezený, odkazujeme čtenáře pro další informace na internetový portál, který se dlouhodobě touto problematikou zabývá a na němž je k dispozici analytický software umožňující interaktivní prohlížení dostupných populačních dat nad databází NOR ( [2]).

Národní onkologický registr ČR jako hlavní zdroj dat

Velmi kvalitní datový základ pro analýzy epidemiologie nádorů poskytuje Národní onkologický registr ČR (NOR), který je monitorovanou epidemiologickou databází se 100% pokrytím české populace [3,4]. Data NOR jsou validována, kontrolována a kompletována s využitím dalších populačních a demografických databází a z tohoto důvodu jsou k dispozici údaje vždy s určitým časovým zpožděním. Poslední validované údaje máme za rok 2010. Celkem je v databázi NOR za období 1977–2010 obsaženo 172 205 záznamů o gynekologických nádorech (z toho 135 509 hlášených zhoubných nádorů), z toho 51 235 ZN těla děložního (C54), 37 175 ZN hrdla děložního (C53), 35 936 ZN vaječníku (C56), 34 445 nádorů in situ hrdla děložního (D06), 5 792 ZN vulvy (C51), 2 251 nádorů in situ jiných a neurčených ženských pohlavních orgánů (D07), 2 529 ZN jiných a neurčených ženských pohlavních orgánů (C57), 1 770 ZN pochvy –⁠ vaginy (C52), 1072 ZN dělohy –⁠ část NS (C55). Souhrnný přehled zastoupení hlavních diagnóz zhoubných nádorů u žen přináší graf 1.

Shrnutí základních epidemiologických trendů

Číselný přehled hlavních epidemiologických charakteristik vybraných malignit shrnuje tab. 1, časové trendy v incidenci a mortalitě nejčastějších gynekologických zhoubných nádorů zobrazuje graf 2. Dle posledních dostupných dat NOR bylo v r. 2010 nově diagnostikováno 6 735 gynekologických záznamů (z toho 4 352 zhoubných nádorů), a podle téhož zdroje 1 739 pacientek na tato onemocnění zemřelo (z toho 1 721 na zhoubné onemocnění). Incidence všech gynekologických nádorů (zahrnuto i D06, D07) vzrostla od r. 2000 o 13,6 %, mortalita byla ve stejném období klesající (-12,1 %). Prevalence gynekologických nádorů dosáhla v roce 2010 hodnoty 87 232 žen (prevalence zhoubných gynekologických nádorů 52 804 žen).

Data NOR tedy nepochybně dokládají vysoký podíl gynekologických nádorů na celkové onkologické zátěži české populace, tyto záznamy tvoří více než 9,2 % databáze NOR ČR. Vysokou populační zátěž zhoubnými nádory lze vyjádřit i formou kumulativního rizika, resp. celoživotního rizika onemocnění. I tyto výpočty vedou u české populace k vysokým hodnotám, kumulativní riziko vzniku jakéhokoli zhoubného nádoru u žen ve věku 0–79 let je 32,6% (tab. 2). Kumulativní riziko u žen cíleně vztahujeme k věkovému intervalu 0–79 let, neboť střední délka života žen v české populaci je 79,9 roku [5]. Tab. 2 dále dokumentuje, že sledované gynekologické malignity se v ČR významně podílejí na celkovém sumárním riziku onemocnění zhoubnými nádory i u žen starších než 65 let.

Závažnou skutečností v České republice je dlouhodobě nepříznivý poměr stadií onemocnění u nově diagnostikovaných pacientek. Z grafu 3 například vyplývá, že v ČR je více než 50 % pacientek se ZN vaječníku diagnostikováno v klinickém stadiu 3 nebo vyšším. Tento fakt významně zhoršuje celkovou prognózu pacientek a dosažitelné výsledky léčby. Tato nepříznivá situace se navíc v čase nijak nelepší a ani poslední dostupná data z roku 2010 nenaznačují pozitivní trend.

Aktuální data o přežití českých pacientek s gynekologickými nádory

Růst incidence u většiny nádorových onemocnění naštěstí není v ČR provázen stejným vývojem mortality, naopak mortalita je u většiny sledovaných diagnóz dlouhodobě stabilizována nebo dokonce začíná klesat. Avšak rostoucí incidence a stabilizovaná mortalita vedou ve svém důsledku k nárůstu prevalence nemocných. Cenou za úspěch v podobě stabilizované či klesající mortality tak je vyšší prevalence onemocnění a větší zátěž zdravotnického systému, který musí zabezpečit péči o více žijících pacientek. Tento fakt se nezbytně promítá do predikcí epidemiologické a léčebné zátěže, které každoročně na bázi dat NOR publikuje Česká onkologická společnost (viz www.linkos.cz). Ukázky takových predikcí pro tři nejčastější gynekologické malignity přináší tab. 3.

Pozitivní vývoj populační mortality je úzce spjat s prodlužujícím se absolutním i relativním přežitím českých onkologických pacientů ([6]; základní přehled publikovaných hodnot přežití je uveden na grafech 4 a 5). Tento pozitivní vývoj se rovněž týká pacientek s gynekologickými malignitami, což potvrzují dvě nejnovější studie. Jedná se o studii českých autorů mapující vývoj přežití onkologických pacientů v čase dle klinických stadií [7] a mezinárodní studii EUROCARE-5 publikovanou v časopise Lancet Oncology [8]. Projekt EUROCARE-5 byl zaměřen pouze na vybrané malignity, takže z gynekologických nádorů zde najdeme data o přežití pacientek se zhoubnými nádory vaječníku. Avšak obě studie vyšly z validovaných dat NOR a ve výsledku dosáhly vysoké shody publikovaných hodnot přežití (ukázka u vybraných diagnóz v tab. 4). Studii EUROCARE-5 tak můžeme považovat za mezinárodní verifikaci publikovaných národních dat o přežití onkologických pacientů.

Obě zmíněné práce přinášejí pozitivní zprávy o zlepšujících se výsledcích onkologické péče v ČR. Jak je patrné z tabulkových přehledů studie EUROCARE-5 pro zhoubné nádory vaječníku (tab. 5–7), Česká republika dosahuje hodnot přežití, které jsou velmi blízké evropskému průměru a vyšší než výsledky reportované řadou vyspělých evropských zemí (např. Dánsko, Velká Británie, Irsko). Autoři studie EUROCARE-5 rovněž explicitně zmínili ČR jako příklad země, v níž se velmi významně zlepšuje přežití onkologických pacientů v čase. Důsledkem tohoto vývoje je prokázaný fakt, že výsledky přežití dosahovaného v ČR převyšují výsledky většiny východoevropských zemí (tab. 6). Statisticky velmi významné prodlužování dosahovaného přežití českých onkologických pacientek v čase dokládá pro tři vybrané diagnózy i tab. 8.

Poděkování

Audit populačních onkologických dat ČR je podpořen projektem Edukační a informační platforma onkologických center pro podporu a modernizaci vzdělávání v lékařských a příbuzných medicínských oborech, reg. č. projektu CZ1.07/2.4.00/31.0020, který je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky.

Doručeno do redakce dne 18. února 2014

doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

dusek@iba.muni.cz

Mgr. Denisa Malúšková

RNDr. Jan Mužík, Ph.D.

Mgr. Jakub Gregor, Ph.D

Institut biostatistiky a analýz LF MU, Brno

www.iba.muni.cz

prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.

www.ftn.cz