Nemoci z povolání hlášené v České republice v roce 2024
Occupational diseases reported in the Czech Republic in 2024
A total of 5,290 cases of occupation-related diseases in 3,651 women and 879 men were reported in the Czech Republic in 2024. Of those, 5,240 were occupational diseases and 50 cases were given the status of “endangerment by an occupational disease”. Most of the occupational diseases occurred in the South Moravian region (17.8%). Most of the recognized cases occurred in the economic sector Q86-88 “Health and Social Care” (84.5%). COVID-19 (88.2%) was the most frequently reported occupational disease. The carpal tunnel syndrome predominated among the cases reported as “endangerment by an occupational disease” (82.0%).
Keywords:
incidence – endangerment by occupational disease – trends in occupational diseases – occupational diseases
Autori:
Z. Fenclová 1,2; D. Pelclová 2; V. Lipšová 1,2; D. Havlová 1; M. Voříšková 1; P. Urban
Pôsobisko autorov:
Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, Praha
1; Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha
2
Vyšlo v časopise:
Pracov. Lék., 77, 2025, No. 1, s. 5-11.
Kategória:
Původní práce
Súhrn
V roce 2024 bylo v České republice u 3 651 žen a u 879 mužů hlášeno celkem 5 290 profesionálních onemocnění, z toho bylo 5 240 nemocí z povolání a 50 ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Jihomoravského kraje (17,8 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v Sekci ekonomické činnosti Q86-88 „zdravotní a sociální péče“ (84,5 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza covid-19 (88,2 % případů). U ohrožení nemocí z povolání dominovala diagnóza syndromu karpálního tunelu (82,0 % případů).
Klíčová slova:
incidence – nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – trendy vývoje nemocí z povolání
ÚVOD
Autoři informují o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání v České republice v roce 2024. Data o všech uznaných případech v České republice byla do Národního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání.
METODIKA
Byly vyhodnoceny případy uznaných profesionálních onemocnění, které nabyly právní moci od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 a jejichž data byla do NRNP zaslaná příslušnými Středisky nemocí z povolání nejpozději do 10. ledna 2025. Podrobné údaje o počtu a složení všech hlášených případů v tomto období budou dostupné na internetových stránkách SZÚ [2].
VÝSLEDKY
V roce 2024 bylo u 4 530 pracovníků diagnostikováno celkem 5 290 profesionálních onemocnění, z toho bylo 5 240 nemocí z povolání a 50 ohrožení nemocí z povolání (tab. 1), to znamená, že u 701 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Nejčastěji šlo o opakovaná covidová onemocnění.
Ve srovnání s rokem 2023 [1, 2] klesl v roce 2024 počet hlášených profesionálních onemocnění o 1 711 případů. Významný pokles onemocnění byl zaznamenán v kapitole V seznamu nemocí z povolání – Nemoci přenosné a parazitární. Z hlediska regionálního rozložení bylo nejvíce profesionálních onemocnění hlášeno na území Jihomoravského kraje (940 případů), v dalších krajích bylo hlášeno 50 až 754 případů. V 16 případech profesionální onemocnění vzniklo při plnění pracovních úkolů v zahraničí (tab. 2).
Při rozdělení profesionálních onemocnění podle Sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE jich bylo nejvíce uznáno u osob pracujících v Sekci Q86–88 – „Zdravotní a sociální péče“ – celkem 84,5 % případů (tab. 3).
V této sekci byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (celkem 4 454 případů, z toho 4 336krát byl diagnostikován covid-19 a 95krát svrab).
Jiná profesionální onemocnění byla hlášena méně často – profesionální dermatózy 12krát, astma bronchiale s přecitlivělostí na antibiotika jednou a nemoci z přetěžování končetin celkem 4krát, z toho syndrom karpálního tunelu 3krát a Morbus de Quervain jednou.
Z jednotlivých diagnóz byl nejčastěji hlášen covid-19 celkem 4 620 případů, z toho 13 případů vzniklo u vojáků z povolání v zahraničí.
Tabulka 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2020–2024
|
Rok |
2020 |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
|
Počet pacientů |
952 |
5890 |
6996 |
6156 |
4530 |
|
Muži |
438 |
1249 |
1445 |
1196 |
879 |
|
Ženy |
514 |
4641 |
5551 |
4960 |
3651 |
|
Nemoci z povolání |
1035 |
5991 |
7383 |
6937 |
5240 |
|
Ohrožení nemocí z povolání |
77 |
52 |
56 |
64 |
50 |
|
Profesionální onemocnění celkem |
1112 |
6043 |
7439 |
7001 |
5290 |
|
Incidence na 100 tisíc pojištěnců |
23,7 |
128,9 |
157,6 |
147,3 |
* |
Poznámka: *Data o počtech zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2024 nebyla v době zpracování tohoto článku ještě dostupná.
Tabulka 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice 2024 – rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
|
Kraj vzniku |
Kapitola |
Celkem |
Procentuální podíl |
|||||
|
I |
II |
III |
IV |
V |
VI |
|||
|
Hlavní město Praha |
0 |
10 |
0 |
2 |
159 |
0 |
171 |
3,2 |
|
Jihočeský kraj |
0 |
25 |
7 |
3 |
489 |
0 |
524 |
9,9 |
|
Jihomoravský kraj |
0 |
11 |
4 |
5 |
920 |
0 |
940 |
17,8 |
|
Karlovarský kraj |
3 |
4 |
0 |
0 |
43 |
0 |
50 |
0,9 |
|
Kraj Vysočina |
0 |
7 |
0 |
11 |
235 |
0 |
253 |
4,8 |
|
Královéhradecký kraj |
0 |
20 |
1 |
14 |
333 |
1 |
369 |
6,9 |
|
Liberecký kraj |
0 |
15 |
1 |
1 |
161 |
0 |
178 |
3,4 |
|
Moravskoslezský kraj |
2 |
179 |
41 |
4 |
362 |
0 |
588 |
11,1 |
|
Olomoucký kraj |
0 |
23 |
6 |
4 |
714 |
0 |
747 |
14,1 |
|
Pardubický kraj |
0 |
20 |
3 |
1 |
160 |
0 |
184 |
3,5 |
|
Plzeňský kraj |
3 |
16 |
15 |
11 |
709 |
0 |
754 |
14,3 |
|
Středočeský kraj |
0 |
19 |
14 |
3 |
128 |
0 |
164 |
3,1 |
|
Ústecký kraj |
0 |
9 |
0 |
5 |
249 |
0 |
263 |
5,0 |
|
Zlínský kraj |
0 |
10 |
2 |
5 |
72 |
0 |
89 |
1,7 |
|
mimo území ČR |
0 |
0 |
0 |
0 |
16 |
0 |
16 |
0,3 |
|
Celkem |
8 |
368 |
94 |
69 |
4750 |
1 |
5 290 |
100 |
|
Změna proti roku 2023 |
+7 |
-31 |
-29 |
-2 |
-1655 |
-1 |
-1 711 |
|
Legenda:
- – Nemoci způsobené chemickými látkami
- – Nemoci způsobené fyzikálními faktory
- – Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
- – Nemoci kožní
- – Nemoci přenosné a parazitární
- – Nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli
Tabulka 3. Sekce odvětví ekonomických činností s nejvyšším počtem profesionálních onemocnění hlášených v České republice v roce 2024
|
Číslo a název sekce odvětví ekonomické činnosti |
Počet |
Procentuální podíl |
|
|
Q86-88 |
Zdravotní a sociální péče |
4 471 |
84,5 |
|
C10-33 |
Zpracovatelský průmysl |
362 |
6,8 |
|
P85 |
Vzdělávání |
242 |
4,6 |
|
B05-09 |
Těžba a dobývání |
68 |
1,3 |
|
O84 |
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení |
43 |
0,8 |
|
F41-43 |
Stavebnictví |
25 |
0,5 |
|
G45-47 |
Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel |
22 |
0,4 |
|
A01-03 |
Zemědělství, lesnictví a rybářství |
18 |
0,3 |
|
Ostatní odvětví 1–8 případů |
39 |
0,8 |
|
|
Celkový počet |
5 290 |
100 |
|
NEMOCI Z POVOLÁNÍ
Chemické látky (kapitola I) vyvolaly v roce 2024 pět akutních intoxikací po inhalaci chlóru, sirovodíku nebo výparů acetonových barev, benzínu a zplodin hoření a dále tři nádorová onemocnění (tab. 4). Šlo o nádor jazyka, který vznikl u pracovníka v koksovně po expozici polycyklickým kondenzovaným uhlovodíkům v letech 1987–2023, s dobou latence (posuzované od začátku expozice do manifestace nádoru) 36 let. U dalšího pracovníka po expozici směsi kancerogenních látek v letech 1987–2006 vznikl difuzní velkobuněčný B-lymfom, zde byla doba latence 27 let. Nádor ledvin byl uznán u slévače, který byl exponován také směsi karcinogenních látek v letech 2001–2018, zde byla doba latence 17 let.
Fyzikální faktory vyvolaly celkem 318 nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 5.
Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem byla hlášena u 8 pracovníků, kteří byli exponování nadměrnému hluku na pracovištích v různých profesích i odvětvích ekonomické činnosti. Práce s vibrujícími nástroji způsobila celkem 100 případů nemocí z povolání. Onemocněli zejména zámečníci, svářeči a brusiči kovů. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací byl diagnostikován 6krát. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací vzniklo 85krát, z toho syndrom karpálního tunelu 79krát a poškození ulnárního nervu v oblasti lokte 6krát. Nemoci kostí a kloubů rukou z vibrací byly hlášeny 9krát, z toho loketní kloub byl poškozen 5krát a zápěstní kloub 4krát. Nemoci z přetěžování končetin byly uznány za nemoc z povolání celkem 209krát. Z mnoha profesí se nejčastěji vyskytli operátoři výroby, montážní dělníci, zámečníci-svářeči a prodavačky. Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování bylo hlášeno celkem 101 případů. Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 32krát, z toho rhizartróza 12krát, artróza akromioklavikulárního skloubení nebo ramenního kloubu 10krát, artróza drobných kloubů rukou a artróza kolenních kloubů po třech případech a artróza loketních kloubů a zápěstních kloubů po dvou případech. Epikondylitida kosti pažní byla hlášena celkem 28krát, v 21 případech šlo o epikondylitidu radiální a v sedmi případech o epikondylitidu ulnární. Burzitida v oblasti subakromiální vznikla 9krát, v oblasti ramene 2krát. Skákavý prst byl hlášen 11krát, chronická tendosynovitida extenzorů nebo flexorů prstů nebo předloktí 7krát, Morbus de Quervain byl uznán 6krát, impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety 4krát a kapsulitida ramene a chronická tendinitida bicepsu po jednom případu. Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování bylo hlášeno celkem 108, z toho syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 106krát, profesionální léze ulnárního nervu v oblasti lokte vznikla 2krát. Chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací bylo uznáno jen jednou, a to u stavebního dělníka.
V rámci kapitoly III bylo hlášeno 94 nemocí z povolání týkajících se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice. Jejich přehled obsahuje tabulka 6.
Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byly diagnostikovány celkem 54krát. Azbestový prach byl vyvolavatelem profesionálních onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice celkem 9krát. Azbestóza vznikla u dvou pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1959–1991. Mezoteliom pohrudnice byl hlášen u 5 pracovníků exponovaných azbestu v letech 1973–2012. Doba latence od začátku expozice byla v rozmezí 23–51 let, medián 47 let. Rakovina plic ve spojení s azbestózou byla diagnostikována dvakrát u pracovníků, kteří pracovali v riziku azbestu v letech 1967–1995 (doba latence zde byla 55, respektive 57 let). Pneumokonióza ze svařování vznikla u pracovníka po 12 letech práce v riziku svářečských dýmů. Rakovina dýchacích cest z koksárenských plynů byla diagnostikována u pracovníka exponovaného uvedené noxe v letech 1994–2023. Doba latence byla 29 let. Exogenní alergická alveolitida vznikla u pracovníka na pile, vyvolavatelem onemocnění byla bakterie Saccharopolyspora rectivirgula. Profesionální astma bronchiale nebo alergická rinitida byly hlášeny celkem 24krát. Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly diizokyanáty a lepidla (12 a 8 případů). Ostatní alergeny (různé druhy mouky, moučkový cukr, kakao, kypřicí prášek, dezinfekční prostředky, antibiotika, obráběcí kapaliny, prach z pracoviště, karbony, polypropylen, polyester, aceton, ethylacetát, insekticid nebo skelný prach) se vyskytovaly méně často nebo ojediněle. Alergickou rýmu vyvolala žitná mouka. Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého vznikla u čtyř pracovníků exponovaných této noxe v letech 1959–1986. Doba latence byla v rozmezí 37 až 63 let, medián 49 let.
Tabulka 4. Kapitola I – nemoci z povolání způsobené chemickými látkami v roce 2024
|
Číslo a název položky |
Počet |
Muži/ženy |
|
|
13 |
nemoc z chlóru |
1 |
1/0 |
|
25 |
nemoc ze sirovodíku |
1 |
1/0 |
|
31 |
nemoc z ketonů |
1 |
1/0 |
|
42 |
nemoc z polycyklických kondenzovaných uhlovodíků (rakovina jazyka) |
1 |
1/0 |
|
58 |
nemoc z dalších látek nebo směsí látek (rakovina ledvin, difuzní velkobuněčný B lymfom, podráždění dýchacích cest benzínem a zplodinami hoření) |
4 |
2/2 |
|
Kapitola I celkem |
8 |
6/2 |
|
Tabulka 5. Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2024
|
Číslo a název položky |
Počet |
Muži/ženy |
|
|
4 |
percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem |
8 |
7/1 |
|
6 |
sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací |
6 |
6/0 |
|
7 |
nemoci periferních nervů horních končetin z vibrací |
85 |
77/8 |
|
8 |
nemoci kostí a kloubů rukou, zápěstí nebo loktů z vibrací |
9 |
9/0 |
|
Celkem nemoci z vibrací |
100 |
92/8 |
|
|
9 |
nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů nebo kloubů z přetěžování končetin |
101 |
42/59 |
|
10 |
nemoci periferních nervů z přetěžování končetin |
108 |
39/69 |
|
Celkem nemoci z přetěžování končetin |
209 |
81/128 |
|
|
11 |
chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací |
1 |
1/0 |
|
Kapitola II celkem |
318 |
181/137 |
|
Tabulka 6. Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2024
|
Položka – evidenční kód – diagnózy |
Počet |
Muži/ženy |
|
|
1. 2 |
silikóza s typickými RTG znaky prašných změn |
8 |
8/0 |
|
1. 3 |
silikóza plic komplikovaná |
2 |
2/0 |
|
1. 4 |
silikotuberkulóza |
1 |
1/0 |
|
1. 5 |
pneumokonióza uhlokopů s přihlédnutím k dynamice vývoje onemocnění |
4 |
4/0 |
|
1. 6 |
pneumokonióza uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn |
36 |
36/0 |
|
1. 7 |
pneumokonióza uhlokopů komplikovaná |
3 |
3/0 |
|
Položka 1 – nemoci z oxidu křemičitého celkem |
54 |
54/0 |
|
|
2 a |
azbestóza |
2 |
1/1 |
|
2 c |
mezoteliom pohrudnice |
5 |
5/0 |
|
2 d |
rakovina plic ve spojení s azbestózou |
2 |
2/0 |
|
Položka 2 – nemoci z azbestového prachu celkem |
9 |
8/1 |
|
|
4 |
pneumokonióza ze svařování |
1 |
1/0 |
|
7 |
rakovina dýchacích cest způsobená koksárenskými plyny |
1 |
1/0 |
|
9 |
exogenní alergická alveolitida |
1 |
1/0 |
|
10. 1 |
astma bronchiale |
23 |
10/13 |
|
10. 2 |
alergická rinitida |
1 |
1/0 |
|
Položka 10 celkem |
24 |
11/13 |
|
|
12 |
rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s oxidem křemičitým |
4 |
4/0 |
|
Kapitola III celkem |
94 |
80/14 |
|
Kožních nemocí z povolání bylo hlášeno v rámci kapitoly IV celkem 69 případů, z toho kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 61krát, iritační dermatitida 7krát a kopřivka po expozici antibiotikům jednou. Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty (tab. 7), zde se nejčastěji uplatnily epoxidy – celkem 16 případů.
V rámci kapitoly V bylo uznáno celkem 4 750 případů nemocí přenosných a parazitárních. Jejich přehled obsahuje tabulka 8.
Tabulka 7. Kapitola IV – nemoci z povolání kožní v roce 2024, rozdělení podle vyvolávajících nox
|
Evidenční kód a název noxy |
Počet |
|
|
IV. 1. 01 |
alkálie |
0 |
|
IV. 1. 02 |
cement |
0 |
|
IV. 1. 03 |
kyseliny |
0 |
|
IV. 1. 04 |
čisticí a kosmetické přípravky |
8 |
|
IV. 1. 05 |
organická rozpouštědla |
1 |
|
IV. 1. 06 |
ropné výrobky |
18 |
|
IV. 1. 07 |
chróm a jeho sloučeniny |
0 |
|
IV. 1. 08 |
nikl a jeho slitiny |
4 |
|
IV. 1. 09 |
kovy, metaloidy a jejich sloučeniny |
8 |
|
IV. 1. 10 |
plastické hmoty |
20 |
|
IV. 1. 11 |
pryž a gumárenské chemikálie |
7 |
|
IV. 1. 12 |
dehet a jeho deriváty |
0 |
|
IV. 1. 13 |
organické barvy |
1 |
|
IV. 1. 14 |
léčiva |
2 |
|
IV. 1. 15 |
dezinfekční prostředky |
12 |
|
IV. 1. 16 |
insekticidní látky a agrochemikálie |
0 |
|
IV. 1. 17 |
ostatní organické chemické látky |
14 |
|
IV. 1. 18 |
rostliny a potraviny |
1 |
|
IV. 1. 19 |
jiné biologické látky |
0 |
|
IV. 1. 20 |
fyzikální faktory kromě ionizujícího záření |
1 |
|
Počet nox celkem |
97 |
|
|
Kapitola IV celkem |
69 |
|
|
Muži/ženy |
34/35 |
|
Poznámka: Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší, než počet případů hlášených onemocnění
Tabulka 8. Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2024
|
Číslo položky – evidenční kód/diagnóza |
Počet |
|
|
Položka 1 – nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka |
4726 |
|
|
45 |
covid-19 |
4607 |
|
9 |
svrab |
95 |
|
34 |
dávivý kašel |
8 |
|
11 |
eryzipel |
4 |
|
21 |
infekční keratokonjunktivitida |
3 |
|
1 |
virová hepatitida |
3 |
|
44 |
enterovirová vezikulární stomatitida s exantemem |
2 |
|
12 |
pásový opar |
1 |
|
5 |
plané neštovice |
1 |
|
20 |
mykoplazmová pneumonie |
1 |
|
24 |
cytomegalovirová pneumonie |
1 |
|
Položka 2 – nemoci přenosné ze zvířat na člověka |
8 |
|
|
11 |
lymeská nemoc |
4 |
|
4 |
tularemie |
3 |
|
26 |
streptokoková meningitida |
1 |
|
Položka 3 – nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí |
16 |
|
|
36 |
covid-19 |
13 |
|
5 |
malárie |
2 |
|
9 |
horečka dengue |
1 |
|
Kapitola V celkem |
4750 |
|
|
Muži/ženy |
696/4054 |
|
Nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka byly hlášeny celkem 4 726krát. Z toho v 94,2 % případech onemocněli pracovníci poskytující „Zdravotní nebo sociální péči“ – CZ-NACE Q86–88. V dalších odvětvích ekonomické činnosti onemocnělo 1–239 pracovníků, nejvíce v odvětví CZ-NACE P85 – „Vzdělávání“.
Onemocnění covidem-19 bylo uznáno jako nemoc z povolání 4 607krát, z toho 565 osob prodělalo toto onemocnění v období březen 2020 až srpen 2024 celkem dvakrát, 43 osob třikrát a dvě osoby dokonce čtyřikrát. Až 99,3 % případů onemocnění hlášených v roce 2024 pocházelo z předchozích čtyř let. Případy, které vznikly v roce 2024, byly zastoupeny jen 32krát.
Onemocněli zejména pracovníci v odvětví CZ-NACE Q86–88 „Zdravotní a sociální péče“ (celkem 4 336 případů), v dalších 8 odvětvích ekonomické činnosti prodělalo covid-19 celkem 271 pracovníků. Nejčastěji šlo o pracovníky v CZ-NACE P85 – „Vzdělávání“ (239 případů). Zde byli postiženi zejména učitelé mateřských škol a prvního stupně základních škol, dále asistenti pedagoga, speciální pedagogové, vychovatelé, učitelé odborných předmětů, uklízečky, pracovníci prádelny, školníci, správci budov i jedna administrativní pracovnice.
Ve většině případů, u kterých byl sdělen klinický obraz, probíhal covid-19 jako viróza s chřipkovými příznaky nebo se zánětem horních dýchacích cest, případně s dyspeptickými obtížemi. Ze závažnějších komplikací se ve 119 případech jednalo o virovou pneumonii, třikrát o žilní trombózu, dvakrát o embolizaci plic a jednou o perikardiální výpotek. K úmrtí došlo v jednom případě. Svrab byl uznán za nemoc z povolání 95krát, nejčastěji u pracovníků v domovech sociálních služeb a domovech pro seniory. Černý kašel byl diagnostikován u 8 zdravotníků, erysipelem onemocněl jeden hasič a tří zdravotničtí pracovníci. Infekční keratokonjunktivitida byla diagnostikována u tří zdravotníků. Enterovirová vezikulární stomatitida s exantémem vznikla u dvou lékařů. Chronická virová hepatitida C byla diagnostikována u zdravotní sestry a sanitářky. Po jednom případu vznikly akutní virová hepatitida A u pracovnice sociálních služeb, pásový opar u zdravotnického záchranáře, plané neštovice u farmaceuta, mykoplazmová pneumonie u lékaře a cytomegalovirová pneumonie u zdravotnického záchranáře.
Antropozoonóz bylo hlášeno celkem 8 případů. Lymeská nemoc vznikla 4krát (z toho 2krát byl postižen nervový systém), tularemie 3krát a jednou streptokoková meningitida způsobená Streptococcus suis.
Tabulka 9. Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2024
|
Kapitola II – položka diagnóza |
Počet |
Muži/ženy |
|
|
4 |
percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem |
2 |
2/0 |
|
7 |
nemoci periferních nervů horních končetin z vibrací |
16 |
14/2 |
|
8 |
nemoci kostí a kloubů z práce s vibrujícími nástroji |
6 |
6/0 |
|
9 |
nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů a kloubů z přetěžování končetin |
1 |
0/1 |
|
10 |
nemoci periferních nervů z přetěžování končetin |
25 |
6/19 |
|
Celkem |
50 |
28/22 |
|
Nemocí přenosných a parazitárních vzniklých v zahraničí bylo uznáno celkem 16 případů. Malárií onemocněl vědecký pracovník v Kongu a horečkou dengue se nakazil vývojový manažer v Indii. Ve 14 případech byli postiženi vojáci z povolání působící na Mali, zde se covid-19 vyskytl celkem 13krát a malárie jednou.
Profesionální poškození hlasivek (těžká fonastenie) bylo diagnostikováno v rámci kapitoly VI u učitelky mateřské školy po necelých 24 letech práce, při které nadměrně zatěžovala hlasový aparát.
OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ
V roce 2024 bylo ohrožení nemocí z povolání diagnostikováno pouze v rámci kapitoly II seznamu nemocí z povolání, a to celkem 50krát (tab. 9). Nejčastěji bylo hlášeno z kraje Moravskoslezského (60 % případů), v dalších 10 krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v 1 až 5 případech.
Postiženi byli pracovníci v 16 odvětvích ekonomické činnosti v počtu 1 až 8 případů, nejvíce při těžbě a úpravě uhlí. Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů při práci s přetěžováním končetin (25 případů) a při práci s vibrujícími nástroji (16 případů). V obou případech šlo o lehký syndrom karpálního tunelu.
DISKUSE A ZÁVĚR
V roce 2024 bylo v České republice uznáno 5 290 případů profesionálních onemocnění, tj. o 1 711 případů méně než v roce 2023. Dominujícím onemocněním stále zůstává covid-19, který byl od počátku covidové epidemie v České republice uznán za nemoc z povolání již ve 23 170 případech. Tento velký počet souvisí s klinickými kritérii, která se jeví jako relativně volná, např. ve srovnání s kritérii pro uznávání chřipkového onemocnění. To nebylo v roce 2024 uznáno za nemoc z povolání ani jednou a v předchozích letech bylo i v dobách chřipkové epidemie uznáváno pouze sporadicky.
Střediska nemocí z povolání a krajské hygienické stanice jsou od roku 2021 zahlceny nejen novými žádostmi o nemoc z povolání pro onemocnění covid-19 od pracovníků zdravotnictví a sociální péče, ale ve stále větším počtu i od pracovníků ze školství. Navíc od roku 2023 se řeší také nové žádosti pracujících, kteří požadují uznání chronického onemocnění bederní páteře způsobeného dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. Vzhledem k nastavení velmi přísných klinických a hygienických kritérií však bylo toto onemocnění uznáno dosud jen v jednom případě.
Zdroje
- Fenclová, Z., Havlová, D., Voříšková, M. a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2023. Prakt. Lék., 2024; 104(1):22–29.
- Státní zdravotní ústav. Nemoci z povolání v České republice (online). Dostupné na www: Nemoci z povolání v České republice – SZÚ | Oficiální web Státního zdravotního ústavu v Praze.
Podpořeno MZ ČR – RVO („Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330“).
Konflikt zájmů
Žádný.
Do tisku přijato dne 7. 4. 2025.
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.
Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN
Na Bojišti 1
120 00 Praha 2
e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz
Štítky
Hygiena a epidemiológia Hyperbarická medicína Pracovné lekárstvoČlánok vyšiel v časopise
Pracovní lékařství
2025 Číslo 1
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
- V ČR chybí specializovaná péče o pacienty s nervosvalovým onemocněním
Najčítanejšie v tomto čísle
- Nemoci z povolání hlášené v České republice v roce 2024
- Chronické onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání – posuzování pracovní expozice – první dva roky zkušeností
- Dupuytrenova choroba ako poškodenie zdravia z práce
- Obor pracovní lékařství a Francie