Chronické onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání – posuzování pracovní expozice – první dva roky zkušeností

ÚVOD

Onemocnění bederní páteře řazené do skupiny onemocnění svalově kosterní soustavy patří k onemocněním s vědecky prokázanou příčinnou souvislostí s prací. Onemocnění bederní páteře charakteru chronického vertebrogenního syndromu s kořenovým syndromem nebo bez něj, může být v České republice uznáno jako nemoc z povolání podle Kapitoly II položky č. 11 seznamu nemocí z povolání s účinností od 1. ledna 2023, jestliže splňuje podmínky uvedené v Seznamu pro tuto položku, tj. pokud klinický obraz odpovídá nejméně střednímu stupni závažnosti a při práci byly příslušné struktury přetěžovány natolik, že přetěžování je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci [1].

Klinické charakteristiky tohoto onemocnění jsou v aktuálním znění Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., definovány takto: „Chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, spojená s dočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let, jejichž závažnost byla vyhodnocena:

1. V klinickém neurologickém vyšetření při hodnocení 7 parametrů, kterými jsou palpační bolestivost v lumbálním segmentu, Thomayerův příznak, Lasègueův příznak, alterace reflexů L2/4 nebo L5/S2, motorický deficit v příslušném myotomu, senzitivní deficit v příslušném dermatomu a EMG průkaz axonální léze v příslušném nervovém kořenu, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň ve 4 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 5 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 6 parametrech
   a současně

2. v radiologickém vyšetření, kdy v každém z těchto 3 segmentů se hodnotí morfologické změny v segmentech L3/4, L4/5 a L5/S1, kdy v každém z těchto 3 segmentů se hodnotí 5 parametrů, kterými jsou snížení meziobratlové ploténky, protruze meziobratlové ploténky, Modicovy změny stupně II nebo III obratlových těl, posun obratlového těla a artróza meziobratlových kloubů, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň v 5 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 6 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 7 parametrech z celkově 15 hodnocených parametrů“ [3].

Podmínky vzniku nemoci z povolání jsou u položky č. 11 Kapitoly II seznamu nemocí z povolání definovány takto: „Nemoci vznikají při těžké fyzické práci, při které jsou příslušné struktury dlouhodobě přetěžovány natolik, že přetěžování je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci, tj. jestliže při této práci vykonávané nejméně 3 roky alespoň 60 směn ročně kompresní síla na ploténku L4/L5 překračuje hodnotu vycházející z limitu NIOSH US 3400 N a zohledňující relevantní antropometrické znaky osoby a ergonomické, časové a frekvenční parametry práce.“ [3]

Jak diagnostická kritéria, tak podmínky vzniku nemoci z povolání (hygienická kritéria) jsou dále podrobně popsány v Metodických návodech ve Věstnících Ministerstva zdravotnictví –⁠ „Metodický návod k zajištění jednotného postupu při posuzování a uznávání chronického onemocnění bederní páteře z přetěžování jako nemoci z povolání –⁠ Klinická část“ je uvedena ve Věstníku č. 15/2022 [4] a „Metodický návod k zajištění jednotného postupu při posuzování a uznávání chronického onemocnění bederní páteře z dlouhodobého přetěžování těžkou fyzickou prací jako nemoci z povolání –⁠ Hygienická část“ ve Věstníku č. 11/2023 [5].

Jak klinická, tak i hygienická kritéria vycházela z výzkumného grantového projektu, který proběhl v České republice v letech 2013–2015 (IGA MZ ČR č. NT/14471, „Vývoj metody ke kvantitativnímu hodnocení podílu rizikových faktorů práce na etiologii chronických onemocnění bederní páteře a formulace klinických a hygienických kritérií pro posuzování těchto onemocnění jako nemoci z povolání“) [6, 7]. Z hlediska pracovní expozice byly určeny jako nejdůležitější rizikové faktory zejména ruční manipulace s břemeny, práce v nefyziologických pracovních polohách a využívání tažných a tlačných sil. V rámci výzkumného projektu byly přejaty limitní hodnoty komprese ploténky L4/L5 amerického Národního institutu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (National Institute for Occupational Safety and Health –⁠ NIOSH) [8].

SOUBOR A METODIKA

Národní registr nemocí z povolání (NRNP) umožňuje evidovat případy v procesu posuzování a uznávání nemocí z povolání, pokud je již daný případ minimálně ve stadiu vydání „Žádosti o ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání“ ze strany Střediska nemocí z povolání směrem na příslušnou Krajskou hygienickou stanici. Poté po vydání Posudku o uznání/neuznání nemoci z povolání a poté nabytí právní účinnosti. Z tohoto registru vychází přehled posuzovaných případů chronického onemocnění bederní páteře od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2024.

Ověřování podmínek vzniku onemocnění provádějí na žádost Krajské hygienické stanice nebo Hygienické stanice hlavního města Prahy pouze dvě autorizované laboratoře v ČR –⁠ Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem a Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Přehled vydaných autorizovaných protokolů za stejné období ze strany obou Zdravotních ústavů poskytlo Středisko pro kvalitu a autorizaci Státního zdravotního ústavu.

VÝSLEDKY

Současný stav počtu šetřených případů z hlediska pracovní expozice v ČR

Během roku 2023 bylo v NRNP evidováno 18 případů, které splnily klinická kritéria pro chronické onemocnění bederní páteře, a došlo k vydání „Žádosti o ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání“. V roce 2023 nebyl vydán žádný autorizovaný protokol ze strany Zdravotních ústavů k posouzení jejich pracovní expozice.

V roce 2024 evidujeme 17 vydaných autorizovaných protokolů z měření pracovní zátěže, z toho ve 4 případech bylo zjištěno překračování limitních hodnot. V tabulce 1 je uveden přehled šetřených případů, jednotlivé profese, pohlaví a věk posuzovaných osob, antropometrické údaje a dále údaje klíčové pro posouzení přetížení bederní páteře v oblasti meziobratlové ploténky L4/L5, kombinace flexe trupu ve stupních a hmotnost manipulovaného břemene v kilogramech. V některých případech byly zohledněny i vzdálenosti úchopu či těžiště manipulovaného břemene. Právě kombinace flexe trupu a ruční manipulace s břemenem patří mezi tzv.„potenciálně rizikové úkony“, jak jsou blíže definovány v Metodickém návodu [5].

Průměrný věk posuzovaných osob byl 46 let, nejmladší posuzovanou osobou byl 24letý muž, nejstarší 64letý muž (tab. 1).

V roce 2024 byl na základě „Závazného vyjádření krajské hygienické stanice k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání“ vycházejícího z autorizovaného protokolu Zdravotního ústavu vydán 1 posudek o uznání nemoci z povolání, který již nabyl právní moci a je tedy reportován v Národním registru nemocí z povolání. Jedná se o muže, kterému bylo v době verifikace onemocnění 41 let a pracoval na pozici stavebního dělníka.

V roce 2024 byly z hlediska pracovní expozice posouzeny i další 3 pracovní pozice, které dle autorizovaného vyhodnocení přetížení bederní páteře překračovaly stanovené hygienické limity. Tyto případy ještě nebyly k 31. 12. 2024 reportovány jako uznané případy nemoci z povolání do NRNP.

U dalších řešených případů evidovaných k 31. 12. 2024 došlo 2krát k neuznání nemoci z povolání (s nabytím právních účinků), 1 případ byl v procesu odvolání proti vydanému posudku a dalších 45 případů bylo nedořešených.

Tabulka 1. Přehled posuzovaných profesí a vyhodnocení přetížení bederní páteře u vydaných autorizovaných protokolů v období 1. 1. 2023–31. 12. 2024

Legenda: *reportovaný případ v NRNP k 31. 12. 2024, **k 31. 12. 2024 nereportováno, ***vzdálenost A (místo úchopu), ****vzdálenost A (místo úchopu)/vzdálenost C (vzdálenost těžiště od úchopu), *****úklon trupu, N –⁠ nepřekračuje, P –⁠ překračuje
Hodnota komprese –⁠ uvedena hodnota v Newtonech; v závorce je uveden počet úkonů ve směně a doba trvání; v případě hodnot nižších než 3 400 N se počet úkonů a doba trvání nezohledňuje.