Chronické onemocnění bederní páteře na Klinice pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň v letech 2023–2024 – první zkušenosti

Súhrn

Dne 1. 1. 2023 začala platit novela Seznamu nemocí z povolání, zveřejněná v Nařízení vlády (dále jen NV) č. 506/2021 Sb. a tím se pro některé nemocné s onemocnění bederní páteře otevřela možnost požádat o vyšetření, které by dané onemocnění mohlo označit jako nemoc z povolání. Jde o nemoc z povolání v kapitole II. –⁠ Nemoci způsobení fyzikálními faktory, položka 11 –⁠ Chronické onemocnění bederní páteře. Koncem roku 2022 vyšel ve Věstníku MZ ČR č. 15 metodický pokyn, jak postupovat z hlediska klinického vyšetření na odděleních a klinikách nemocí z povolání, které mají povolení posuzovat nemoci z povolání. Kritéria pro klinické vyšetření jsou velmi přísná, a tak z hlediska provedených vyšetření a konečného posouzení daného onemocnění jako nemoci z povolání má naše pracoviště zatím nulový výsledek. V práci uvádím stručný přehled prvních případů.

Klíčová slova:

nemoc z povolání – onemocnění bederní páteře – nemoc z přetěžování

Pacienti, kteří splnili klinické podmínky pro onemocnění bederní páteře

Kazuistika 1

Prvním nemocným byl muž ve věku 49 let, onemocnění bylo zjištěné 13. 7. 2021, pracoval ve strojírenské firmě na přípravě podvozků a usazování podvozků jeřábem od 1. 3. 2021, předchozí zaměstnání bylo v Jihočeském kraji, kde pracoval při usazování baterií do podlah elektromobilů. V pracovní neschopnosti pro onemocnění bederní páteře byl od 20. 2. 2022. Ve firmě v Plzeňském kraji odpracoval pouze 45 směn, a protože se jeho pracovní zařazení měnilo, bylo žádáno i šetření na pracovišti v Jihočeském kraji. V provedeném šetření KHS Plzeňského kraje bylo potvrzeno odpracování 45 směn, čekáme na výsledek z Jihočeského kraje.

Kazuistika 2

Druhým nemocným byla žena ve věku 46 let, onemocnění bylo zjištěno 1. 3. 2023, již od roku 2002 pracovala jako manipulační dělník ve strojírenské firmě. V pracovní neschopnosti byla od 21. 9. 2021, invalidní důchod pro onemocnění bederní páteře získala

10. 7. 2023. Dle vyjádření KHS Karlovarského kraje ve sledovaném období podstatném pro posouzení nemoci z povolání neodpracovala požadovaných 60 směn (dle NV č. 506/2021 je potřeba v každém roce ze sledovaných 3 let odpracovat 60 směn).

Kazuistika 3

Třetí nemocnou byla opět žena ve věku 51 let, onemocnění bylo zjištěno 20. 6. 2023, pracovala jako dělnice při povrchové úpravě karoserií, v pracovní neschopnosti byla od 26. 9. 2022, invalidní důchod pro

onemocnění bederní páteře získala 19. 10. 2023. I tato žena odpracovala pouze 57 směn, tj. KHS Plzeňského kraje podmínky na pracovišti nepotvrdila. Tato pacientka podala návrh na přezkoumání našeho negativního posudku, věc nyní řeší KÚ Plzeňského kraje.

DISKUSE

Jaké jsou naše zkušenosti?

Z hlediska prvního kontaktu je vhodné zaslat pacientům nejdříve dotazník a až poté provést klinické vyšetření.

Problematické je často získat od praktických lékařů jednoznačnou diagnózu, pro kterou byla pracovní neschopnost vystavena.

Z hlediska neurologického vyšetření jsem se setkala i se situací, kdy ošetřující neurolog vystavil celkem 3 rozdílné závěry vyšetření. Obecně lze konstatovat, že spolupráce s neurology není vždy optimální, zarážející je i jejich malá informovanost o platné legislativě.

Výborná je spolupráce v Plzeňském a Karlovarském kraji s radiodiagnostiky, jejich závěry jsou jednoznačné. Co by bylo vhodné z hlediska platné legislativy změnit?

V klinické části posouzení onemocnění bederní páteře nás zajímá pracovní neschopnost v délce 12 měsíců v průběhu posledních 3 let. V hygienické části je uvedeno v NV č. 506/2021 Sb.: „tj. jestliže při této práci vykonávané nejméně 3 roky alespoň 60 směn ročně.“ Výklad ze strany KHS je v této situaci jednoznačný –⁠ každý rok by měl pracovník odpracovat 60 směn. A zde je výrazný rozpor mezi klinickými požadavky na pracovní neschopnosti a hygienickými kritérii pro posouzení podmínek na pracovišti. Jistě by bylo užitečné daný rozpor vhodným výkladem upravit.