#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Traumatické perforace ušního bubínku


Traumatické perforace ušního bubínku

Traumatické perforace (ruptury) ušního bubínku patří mezi častá poranění středního ucha, vede k nim poranění přímé a nebo nepřímé ( např. tlaková vlna).

Na ORL klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové bylo v letech 2000-2005 ošetřeno 195 pacientů s diagnózou traumatické perforace ušního bubínku. Metodou retrospektivní studie byla zpracována data 98 pacientů sledovaných nejméně 6 měsíců po úrazu, získaná ze zdravotnické dokumentace - chorobopisů a ambulantních záznamů.

Pacienti byli vyšetřeni otoskopicky, otomikroskopicky nebo otoendoskopicky. U všech pacientů byl zhotoven audiogram a audiometrické vyšetření jsme v průběhu sledování opakovali. U některých pacientů byla provedena tympanometrie jednak s cílem vyšetření poměrů na bubínku a ve středoušní dutině po morfologickém zhojení bubínku, jednak k posouzení ventilační funkce sluchové trubice. Standardem bylo nasazení širokospektrých antibiotik celkově. Nemocným, u kterých se objevila sekrece ze středouší, jsme nasadili i lokální antibiotika ve formě ušních kapek. Cílem studie bylo prokázat vliv překrytí perforace protézkou na hojení bubínku. Používali jsme protézku zhotovenou z náplasti z netkané textilie (Leukopor, Micropore), se kterou se lépe manipuluje než s tradičně používaným cigaretovým papírkem, protože je tužší a jedna její plocha je lepivá. Výběr perforací pro překrytí závisel na jejich velikosti a dostupnosti.

Sledovali jsme tyto parametry:
etiologii úrazu a stranovou závislost postižení, čas od úrazu do zhojení perforace, závislost hojení perforace na jejím překrytí protézkou a na věku pacientů. V našem souboru byla u 48 pacientů perforace překryta protézkou, 4 perforace byly pro špatnou dostupnost překryty částečně, u 37 byla perforace ponechána bez překrytí. Ke zhojení došlo u 85 pacientů, perforace se nezhojila u 12 pacientů. Myringoplastiku podstoupilo 11 pacientů. U nich nedošlo půl roku po úrazu ke zhojení bubínku. Průměrný čas od úrazu do zhojení byl 1,5 měsíce, medián věku pacientů v době úrazu byl 29 let, rozpětí 4-85 let. V našem souboru se nepodařilo prokázat statisticky významnou závislost hojení na věku pacientů, větší vliv může mít spíše individuální stav bubínku - tzn. předchozí záněty, traumata nebo operace. Tyto souvislosti jsme však ve studii nehodnotili. Nebyl prokázán vliv překrytí perforace protézkou na zhojení bubínku. I tak však považujeme překrytí traumatické perforace protézkou za přínosný výkon, který přináší pacientům bezprostřední pozitivní efekt. Vytvoří se mechanická bariéra proti průniku vody a infekce do středouší a zlepší se sluch, pokud je jeho zhoršení způsobeno perforací.

Klíčová slova:
trauma, perforace, ušní bubínek, myringoplastika.


Traumatic Perforation of Eardrum

Traumatic perforation (rupture) of eardrum belongs to frequent injuries of middle ear, caused by direct or indirect injury (e.g. pressure wave). One hundred and ninety five patients have been treated at the Otolaryngological Clinic of Faculty Hospital in Hradec Kralove during 2000-2005 for the diagnosis of eardrum perforation. The method of retrospective analysis was used for processing the data of 98 patients observed at least 6 months after the injury, obtained from medical documentation – medical records and outpatient records.

The patients were examined by otoscopy, otomicroscopy or otoendoscopy. Audiogram was made in all patients and audiometric examination was repeated during the period of observation. In some patients, tympanometry was performed with the aim to examine conditions on the eardrum and in middle ear cavity after morphologically cured up eardrum as well as for the evaluation of ventilation function of Eustachian tube. Broad-spectrum antibiotics were used for systemic treatment in all cases. The patients who suffered from secretion from middle ear were also applied antibiotics locally as ear drops. The objective of the study was to demonstrate the effect of perforation coverage by prosthesis for healing of the eardrum. Te minor prosthesis was made from an adhesive from unwoven textile (Leukopor, Micropore), which is easier to manipulate than the traditionally used cigarette paper, since it is tougher and sticky on one side. The selection of perforation for coverage was dependent on their size and accessibility. We have investigated the following parameters: etiology of the injury, side dependence of the damage, time from the injury until healing of the perforation, dependence of healing of the perforation on the coverage with prosthesis and age of the patients.

In our group the perforation was covered with prosthesis in 48 patients, 4 perforations were covered partially due to poor accessibility and the perforation was left without coverage in 37 patients. The injury healed up in 85 patients and the perforation did not heal up in 12 subjects. Eleven patients underwent myringoplasty. Their eardrum did not heal up within half year after the injury. The average time period from the injury until healing proved to be 1.5 months, median age of the patients at the time of injury was 29 years with the range of 4-85 years. In our cohort we failed to demonstrate a statistically significant relationship of healing upon age of the patients, and an individual condition of eardrum – previous inflammations, traumatic injuries or operations – may exert higher effect. These relations were not evaluated in the study, though. The coverage of the perforation with the small prosthesis did not significantly improve healing of the eardrum. In spite of that we consider the coverage of traumatic perforation with prosthesis as a favorable contribution, which brings about an immediate positive effect to the patients. It forms a mechanical barrier against penetration of water and infection into the middle ear and improves hearing is its deterioration has been caused by perforation.

Key words:
trauma, perforation, eardrum, myringoplasty.


Autoři: V. Haas;  P. Čelakovský;  L. Školoudík;  J. Dršata;  J. Vokurka
Působiště autorů: Klinika ušní, nosní, krční LF UK a FN Hradec Králové přednosta doc. MUDr. J. Vokurka, CSc.
Vyšlo v časopise: Otorinolaryngol Foniatr, 55, 2006, No. 4, pp. 189-192.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Traumatické perforace (ruptury) ušního bubínku patří mezi častá poranění středního ucha, vede k nim poranění přímé a nebo nepřímé ( např. tlaková vlna).

Na ORL klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové bylo v letech 2000-2005 ošetřeno 195 pacientů s diagnózou traumatické perforace ušního bubínku. Metodou retrospektivní studie byla zpracována data 98 pacientů sledovaných nejméně 6 měsíců po úrazu, získaná ze zdravotnické dokumentace - chorobopisů a ambulantních záznamů.

Pacienti byli vyšetřeni otoskopicky, otomikroskopicky nebo otoendoskopicky. U všech pacientů byl zhotoven audiogram a audiometrické vyšetření jsme v průběhu sledování opakovali. U některých pacientů byla provedena tympanometrie jednak s cílem vyšetření poměrů na bubínku a ve středoušní dutině po morfologickém zhojení bubínku, jednak k posouzení ventilační funkce sluchové trubice. Standardem bylo nasazení širokospektrých antibiotik celkově. Nemocným, u kterých se objevila sekrece ze středouší, jsme nasadili i lokální antibiotika ve formě ušních kapek. Cílem studie bylo prokázat vliv překrytí perforace protézkou na hojení bubínku. Používali jsme protézku zhotovenou z náplasti z netkané textilie (Leukopor, Micropore), se kterou se lépe manipuluje než s tradičně používaným cigaretovým papírkem, protože je tužší a jedna její plocha je lepivá. Výběr perforací pro překrytí závisel na jejich velikosti a dostupnosti.

Sledovali jsme tyto parametry:
etiologii úrazu a stranovou závislost postižení, čas od úrazu do zhojení perforace, závislost hojení perforace na jejím překrytí protézkou a na věku pacientů. V našem souboru byla u 48 pacientů perforace překryta protézkou, 4 perforace byly pro špatnou dostupnost překryty částečně, u 37 byla perforace ponechána bez překrytí. Ke zhojení došlo u 85 pacientů, perforace se nezhojila u 12 pacientů. Myringoplastiku podstoupilo 11 pacientů. U nich nedošlo půl roku po úrazu ke zhojení bubínku. Průměrný čas od úrazu do zhojení byl 1,5 měsíce, medián věku pacientů v době úrazu byl 29 let, rozpětí 4-85 let. V našem souboru se nepodařilo prokázat statisticky významnou závislost hojení na věku pacientů, větší vliv může mít spíše individuální stav bubínku - tzn. předchozí záněty, traumata nebo operace. Tyto souvislosti jsme však ve studii nehodnotili. Nebyl prokázán vliv překrytí perforace protézkou na zhojení bubínku. I tak však považujeme překrytí traumatické perforace protézkou za přínosný výkon, který přináší pacientům bezprostřední pozitivní efekt. Vytvoří se mechanická bariéra proti průniku vody a infekce do středouší a zlepší se sluch, pokud je jeho zhoršení způsobeno perforací.

Klíčová slova:
trauma, perforace, ušní bubínek, myringoplastika.


Štítky
Audiológia a foniatria Detská otorinolaryngológia Otorinolaryngológia

Článok vyšiel v časopise

Otorinolaryngologie a foniatrie

Číslo 4

2006 Číslo 4
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Získaná hemofilie - Povědomí o nemoci a její diagnostika
nový kurz

Eozinofilní granulomatóza s polyangiitidou
Autori: doc. MUDr. Martina Doubková, Ph.D.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#