Molekulární diagnostika infekčních stavů
Molekulární diagnostika infekčních stavů
Molekulární diagnostika (záchyt a detekce nukleových kyselin pomocí molekulárně genetických metod) nacházístále větší uplatnění v klinické diagnostice nemoci. Mimo již dlouhou dobu používané genetické metody detekcedědičných defektů se nejnověji uplatňuje i při detekci patogenních mikroorganizmů. Její nasazení rozšířilo diagnostickémožnosti detekce patogenů v případech, kdy klasické metody neposkytují dostatečně spolehlivé či rychlévýsledky, a je stále více využívána odborníky z neurologie, otorinolaryngologie, ortopedie, kardiochirurgie čikožními a transplantačními specialisty. Jako každý nový přístup i molekulární diagnostika vyvolává rozporuplnéreakce. Na jedné straně stojí její zastánci s tendencí ji mnohdy až nekriticky přeceňovat, na druhé straně skeptici,kteří ji, bohužel mnohdy z neznalosti, nedůvěřují. V následujícím přehledu se proto pokusíme nezaujatě na základěliterárních údajů i vlastních více jak pětiletých zkušeností s jejím klinickým nasazením zhodnotit její přednostia nedostatky z hlediska možného využití odbornými i praktickými lékaři.
Klíčová slova:
molekulární diagnostika, mikrobiologická diagnostika, hybridizace, amplifikace, polymerázovářetězová reakce.
Molecular Diagnosis of Infection
Molecular diagnostics (detection of nucleic acids bymolecular genetics techniques) becomemore valuable in clinicaldiagnosis of disease. Apart fromthe already long-time used genetic techniques for detection of congenital anomalies,current use of molecular techniques includes detection of microbial pathogens. The character of these techniquesincreases the possibility of achieving diagnosis in cases where classical cultivation is not possible, is not reliable oris not fast enough. As with every new approach, molecular diagnostics have faced encountered reactions from thescientific community. Some scientists tend to overestimate the value of molecular diagnostic techniques, whilesceptics, sometimes influenced by a biased or incomplete knowledge of the technology, think it is of little value. Inthis work, on the basis of literature and our own data from more than 5 years of experience with these methods, wehave assessed the pros and cons of the use of molecular diagnostics of infectious diseases in the light of their potentialuse in clinical practice.
Key words:
molecular diagnostics, microbiological diagnosis, hybridisation, amplification, polymerase chainreaction.
Autoři:
J. Benedík; J. Černý; M. Votava 1; J. Wechsler 2; R. Horváth; M. Dendis; M. Grijalva
Působiště autorů:
Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Brno 1Mikrobiologický ústav FN u s. Anny, Brno 2I. chirurgická klinika FN u s. Anny, Brno
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2003; : 75-79
Kategorie:
Články
Souhrn
Molekulární diagnostika (záchyt a detekce nukleových kyselin pomocí molekulárně genetických metod) nacházístále větší uplatnění v klinické diagnostice nemoci. Mimo již dlouhou dobu používané genetické metody detekcedědičných defektů se nejnověji uplatňuje i při detekci patogenních mikroorganizmů. Její nasazení rozšířilo diagnostickémožnosti detekce patogenů v případech, kdy klasické metody neposkytují dostatečně spolehlivé či rychlévýsledky, a je stále více využívána odborníky z neurologie, otorinolaryngologie, ortopedie, kardiochirurgie čikožními a transplantačními specialisty. Jako každý nový přístup i molekulární diagnostika vyvolává rozporuplnéreakce. Na jedné straně stojí její zastánci s tendencí ji mnohdy až nekriticky přeceňovat, na druhé straně skeptici,kteří ji, bohužel mnohdy z neznalosti, nedůvěřují. V následujícím přehledu se proto pokusíme nezaujatě na základěliterárních údajů i vlastních více jak pětiletých zkušeností s jejím klinickým nasazením zhodnotit její přednostia nedostatky z hlediska možného využití odbornými i praktickými lékaři.
Klíčová slova:
molekulární diagnostika, mikrobiologická diagnostika, hybridizace, amplifikace, polymerázovářetězová reakce.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Metamizol v kostce a v praxi – účinné neopioidní analgetikum pro celé věkové spektrum
Najčítanejšie v tomto čísle
- Zhoubné nádory rodidel v dětském věku včera,dnes a zítra
- Průkaz HER-2/neu v karcinomu mléčné žlázy
- Lymfangioleiomyomatóza u ženy v menopauze
- Klinická epidemiologie – základ pro medicínuzaloženou na důkazu