Součástí programu 9. konference sekce infekčních nemocí v gynekologii a porodnictví České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP, konané 20. ledna 2018 v Praze, byla přednáška MUDr. Martina Gregory s názvem „Lactobacillus – probiotikum pro zdraví matky a dítěte“. Primář dětského oddělení Nemocnice Strakonice se v ní zaměřil na přínosy laktobacilů a bifidobakterií na kojící matky i děti v kojeneckém a batolecím věku.
Mateřské mléko se významným způsobem podílí na tom, že plně kojené děti vykazují menší nemocnost než děti nekojené nebo kojené jen částečně. Důvodem jsou mimo jiné laktobacily a bifidobakterie obsažené v mateřském mléce, jež mají příznivý vliv na četnost a délku trvání virových střevních infekcí i respiračních onemocnění. Příkladem je sledovaná skupina 618 plně kojených, částečně kojených a nekojených dětí, u nichž byla v prvních 13 týdnech života porovnávána nemocnost. Výskyt gastrointestinálních onemocnění činil u plně kojených dětí 2,9 %, zatímco u nekojených dosahoval 15,7 %. Podobné rozdíly byly pozorovány také u respiračních onemocnění.
Výskyt infekcí u nekojených dětí může příznivě ovlivnit například Lactobacillus fermentum ve formě doplňku stravy, který snižuje výskyt střevních i respiračních infekcí. Studie, do níž byly zapojeny děti ve věku 1–4 let, ukázala, že doplňky stravy s Lactobacillus paracasei mají pozitivní vliv na výskyt laryngitid, faryngitid, otitid i dalších infekčních onemocnění.
Mateřské mléko není sterilní a mohou v něm být přítomné streptokoky i stafylokoky. Nacházejí se v něm ovšem i probiotické bakterie, které se do mateřského mléka dostávají enteromamární cestou. V posledním trimestru těhotenství mají nastávající matky prostupnější střevní slizniční bariéru pro bifidobakterie – ty se prostřednictvím dendritických buněk a lymfatického systému dostávají do mateřského mléka. Rozborem téměř dvou set vzorků mateřského mléka bylo potvrzeno, že v mléce jsou zastoupeny v největší míře L. salivarius, L. fermentum, L. gasseri a L. reuteri, z bifidobakterií pak B. breve a B. bifidum.
Probiotika se dobře uplatňují také při léčbě infekční laktační mastitidy. Studie, která porovnávala léčbu pomocí laktobacilů (L. salivarius, L. fermentum) s antibiotickou terapií, prokázala účinnost laktobacilů. Po 3 týdnech léčby bylo ve vzorcích mléka méně stafylokoků a streptokoků než po léčbě antibiotiky. Důvodem je schopnost L. fermentum inhibovat adhezi patogenních bakterií a produkovat antimikrobiální sloučeniny. Význam mají dále imunostimulační účinky L. fermentum.Pozitivní vliv laktobacilů se projevil rovněž v subjektivním hodnocení bolesti.
Přínos laktobacilů pro matku a dítě lze shrnout do několika zásadních bodů – na straně matky jde kromě podpory imunitního systému také o podporu bezproblémového kojení a prevenci i léčbu mastitidy. U kojenců slouží laktobacily jako prevence závažných infekcí či rozvoje alergií. Zároveň podporují vývoj jejich imunitního systému. Tyto poznatky je ovšem potřeba nadále rozvíjet a soustředit se na objektivní hodnocení efektu probiotik prostřednictvím dalších studií a metaanalýz.
(pak)
