Nesteroidní antirevmatika, ať už konvenční, nebo nové selektivní inhibitory cyklooxygenázy-2, jsou stále nejčastěji používanými léčivy pro terapii nejrůznějších zánětlivých stavů. Stále trvá silné podezření o možné asociaci mezi užíváním NSAIDs a relapsem nespecifických střevních zánětů, zejména ulcerózní kolitidy a Crohnovy nemoci.
Nesteroidní antirevmatika (angl. NSAIDs, nonsteroidal anti-inflammatory drugs), ať už konvenční, nebo nové selektivní inhibitory cyklooxygenázy-2 (COX-2, koxiby), jsou stále nejčastěji používanými léčivy pro terapii nejrůznějších zánětlivých stavů. Stále trvá silné podezření o možné asociaci mezi užíváním NSAIDs a relapsem nespecifických střevních zánětů (angl. IBDs, inflammatory bowel diseases), zejména ulcerózní kolitidy (angl. UC, ulcerative colitis) a Crohnovy nemoci (angl. CD, Crohn’s disease).
Poslední studie, pocházející z Řecka, si vzala za cíl objasnit tento uvažovaný nežádoucí účinek, včetně patogenetických mechanismů, které k tomu vedou. Studie neproběhla na pacientech, nýbrž se zaměřila na celkový souhrn této problematiky, a to shrnutím originálních článků, kontrolovaných randomizovaných studií, studií případů a kontrol a dalších vědeckých citací. Jednalo se o články publikované v internetových databázích PubMed, Scopus Database a Science Direct database a vyhledávané pomocí anglických klíčových slov NSAIDs, Coxibs, COX-2 inhibitors, IBD, UC a CD.
Co se týče objasnění patogenetického mechanismu relapsu onemocnění, nejvíce pravděpodobným a nejčastějším vedlejším účinkem nesteroidních antirevmatik je redukce prostaglandinů. Z těchto důvodů je žádoucí si do budoucna počkat na nové dvojitě slepé randomizované kontrolované studie, včetně studií patogenetického mechanismu in vitro.
(ercp)
Zdroje: