Více než 2,1 miliardy lidí – téměř 30 % světové populace – dnes trpí nadváhou nebo obezitou. Obezitu tak lze chápat jako globální epidemii. Nadměrná akumulace tuků představuje zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění i některých forem rakoviny, čímž výrazně přispívá k celkové mortalitě.
Obezita ovlivňuje centrální nervový systém u jinak zdravých pacientů, ale také u pacientů s kognitivním deficitem a duševními poruchami. Souvislost mezi poruchami nálady, neschopností zhubnout nebo zastavit přibírání na váze a touhou (bažením) po sacharidech se projevuje u mnoha lidí, kteří trpí nadváhou nebo mají obtíže s udržením tělesné hmotnosti. Z nedávné studie vyplynulo, že nízkokalorická dieta snižuje nejen hladiny leptinu, ale také úroveň esenciální aminokyseliny tryptofanu (TRP).
Narušený metabolismus TRP může ovlivnit biosyntézu serotoninu. To může vést ke zvýšené náchylnosti k poruchám nálady a touze po sacharidech, čímž se snižuje pravděpodobnost úspěšného snižování hmotnosti. Mírné až středně intenzivní tělesné cvičení je naopak silný stimul k modulaci (snížení, resp. normalizaci) prozánětlivých cytokinů, které mohou ovlivňovat hladinu TRP. Adekvátní fyzická aktivita by tedy mohla být užitečná ve smyslu zlepšení nálady a mohla by zabránit přibývání na váze. Naproti tomu nadměrná fyzická zátěž může vyvolat degradaci TRP, poněvadž stimuluje jednak prozánětlivou kaskádu cytokinů a jednak TRP-degradující enzym (indolamin 2,3-dioxygenázu-1). To může vést k neuropsychiatrickým příznakům, jako je únava, špatná nálada apod.
Poruchy nálady potom mohou ovlivnit mechanismy sebeodměňování a podpořit zvýšenou konzumaci potravin bohatých na sacharidy a nasycené tuky, což vede k přibírání na váze a následně k prohloubení depresivního ladění. Bylo rovněž zjištěno, že dieta s omezením příjmu kalorií je spojena nejen s poklesem TRP (prekurzoru neurotransmiteru serotoninu), ale také fenylalaninu (prekurzoru tyrosin-dopaminové kaskády). Souvislost s neurobiologií dráhy odměny je tak nasnadě.
Mírné tělesné cvičení zvyšuje produkci neurotransmiterů, jako jsou serotonin, noradrenalin, adrenalin a dopamin, a může tak přispět ke zlepšení nálady. Občasné sportování prováděné s dvou- či třídenním intervalem jako rekreační činnost může mít příznivý vliv na pocit osobní pohody, zatímco intenzivní trénink bude u obézních osob spíše negativně ovlivňovat jak náladu, tak funkci imunitního systému a ve výsledku rovněž úspěšnost snižování tělesné hmotnosti.
(ave)
Zdroj: Strasser B., Fuchs D. Diet versus exercise in weight loss and maintenance: focus on tryptophan. Int J Tryptophan Res 2016; 9: 9–16; doi: 10.4137/IJTR.S33385.
