Testikulární lymfomy – editorial

Komentář k | Editorial on

Motyčková M et al. Primární testikulární lymfomy. Vnitř Lék 2017; 63(6): 415–422.

Primární extranodální lymfomy varlete, též označované jako testikulární lymfomy, představují sice poměrně vzácnou kategorii nehodgkinových lymfomů, nicméně jde o jednotku mimořádně důležitou z diagnostického, terapeutického i biologického hlediska. Histopatologicky se v drtivé většině jedná o difuzní B velkobuněčný lymfom, který představuje nejčastější subtyp lymfomů v České republice [1]. Hlavním biologickým rysem, který odlišuje lymfomy testes od většiny mimouzlinových forem lymfomů, je jejich vznik v terénu imunoprivilegované tkáně. Na takových místech nedochází při setkání s cizorodým antigenem k rozvoji zánětlivé imunitní reakce, ale naopak k rozvoji tolerance vůči danému antigenu. Je mimořádně zajímavé, že lymfomy imunoprivilegované tkáně –⁠ např. testikulární a primární lymfom CNS –⁠ mají velmi podobný genetický profil, který vede k expresi ligandů programované buněčné smrti (programmed-death ligand –⁠ PD) [2]. Interakce mezi PD ligandem na lymfomu a PD receptorem na efektorových buňkách imunitního systému vede k funkční inaktivitě T-lymfocytů. Tato osa je velmi dobře známa ze solidní onkologie a ukazuje se, že blokáda PD dráhy je velmi efektivní i v terapii rezistentních forem jak testikulárního, tak primárního lymfomu CNS [3].

Dalším specifikem lymfomů imunoprivilegované tkáně je přítomnost „fyzických bariér“, které brání odtoku lymfy, čímž omezují přístup buněk imunitního systému. Tyto bariéry jsou pak v klinické praxi potenciálním terapeutickým problémem, protože znesnadňují průnik konvenčních cytostatik do nádoru. Obě tyto charakteristiky se pravděpodobně podílejí na horších výsledcích léčby testikulárních lymfomů ve srovnání s nodálními formami difuzního velkobuněčného B lymfomu.

V aktuálním čísle časopisu Vnitřní lékařství vychází důkladně zpracovaný přehledový článek, který pojednává o současném stavu vědění na poli testikulárních lymfomů [4]. Motyčková a spoluautoři kladou důraz na praktickou stránku správné a časné diagnostiky. Zabývají se velmi správně zásadními aspekty stanovení prognózy nemocných –⁠ i s ohledem na fakt, že většina nemocných jsou muži vyššího středního věku. Pasáž o léčebných metodách je probrána velmi prakticky s důrazem na současná léčebná doporučení a důležitost profylaxe CNS postižení a vyvíjející se roli adjuvantní radioterapie.

Podobný přehledový článek, zpracováním vhodně zacílený na lékaře prvního kontaktu a všeobecné internisty, zlepší povědomí o této diagnóze a bezpochyby zvýší kvalitu primární péče o tyto nemocné. V současné éře nástupu nových biologických léčiv, cílené „geneticky navigované“ léčby a nových možností radioterapie vychází tato kvalitní rešerše současného stavu poznání testikulárního lymfomu právě včas.

doc. MUDr. Vít Procházka, Ph.D.

vit.prochazka@fnol.cz

Hemato-onkologická klinika LF UP a FN Olomouc

www.fnol.cz

Doručeno do redakce 12. 6. 2017