Problematika primárních lymfomů centrálního nervového systému – editorial

Hrudková M et al. Primární lymfomy centrálního nervového systému. Vnitř Lék 2010; 56(8): 795–800.

Článek kolegyně Hrudkové et al sou-hrnně zpracovává pohled na primární lymfomy CNS z hlediska etiopatogeneze, klinických projevů, diagnostiky a léčby. Tyto lymfomy představují asi 3–4 % mozkových nádorů a 1–2 % lymfomů vůbec. Jde tedy o poměrně vzácná onemocnění, která postihují mozkovou tkáň, mozkové obaly, míchu a oko. V posledních letech dochází k nárůstu incidence, hlavně u pacientů starších 60 let. U imunokompromitovaných pacientů postihuje samozřejmě i mladší věkové skupiny. Postižení mozku a jeho obalů může být velmi pestré a různorodé, postihuje hluboké struktury, jako jsou bazální ganglia, corpus callosum, thalamus, ale i bílou hmotu paraventrikulárně kdekoli v mozku, i v kombinaci s infiltrací plen. Výskyt ložiska může být jak infratentoriálně, tak supratentoriálně, i v míše. Samotné postižení míchy se udává jako raritní. 10–20 % těchto lymfomů tvoří lymfomy oka či optického nervu. Extrémně vzácným obrazem je difuzní infiltrace bílé hmoty mozku, označovaná jako lymfomatosis cerebri.

Klinické projevy se odvíjí od lokalizace postižené oblasti, jde o neurologický deficit jako monoparéza, hemiparéza, afazie, ataxie či křeče. Příznaky mohou však být i ve smyslu neurčitých neuropsychiatrických změn, např. apatie, deprese či zmatenost, ale i jen nevolnost, zvracení či bolest hlavy.

Nejčastěji se jedná o lymfomy B řady, vzácněji lymfom folikulární, malobuněčný či lymfoplazmocelulární, extrémně vzácné jsou T lymfomy či Hodgkinův lymfom.

Diagnostika těchto lymfomů zahrnuje kromě laboratorních (krevní obraz, LDH) a klinických vyšetření samozřejmě vyšetření zobrazovací. Nejcitlivějším zobrazovacím vyšetřením je vyšetření magnetickou rezonancí (MR), kterému obvykle předchází vyšetření počítačovou tomografií (CT). Zvláště CT, ale i MR obraz může imitovat jiné onemocnění, jako je jiný nádor (např. glioblastoma multiforme), metastatické postižení, ale i infekční onemocnění CNS jako toxoplazmóza apod. CT vyšetření může být dokonce i negativní. Zvláště v případě uvedené lymfomatosis cerebri, kdy dochází k difuzní infiltraci i bez expanze a výraznějšího sycení kontrastní látkou, může být zobrazovací diagnostika těžká. Klíčové je lokalizovat ložisko a z něj stereotakticky odebrat vzorek k histologickému vyšetření. Je nesmírně důležité odebrat bio­psii ještě přes nasazením kortikoidů např. pro edém mozku, kdy dochází ke změnám, které mohou negativně ovlivnit výsledek histologie. Dalším důležitým vyšetřením je vyšetření mozkomíšního moku.

V práci je dále podrobně popisována léčba primárních lymfomů centrálního nervového systému. Zde bych si dovolil odkázat na příslušný článek.

I když jsou primární lymfomy centrálního nervového systému vzácnou diagnózou, je třeba na ně v případě netypických či neurčitých nálezů zobrazovacích metod CT a MR v kombinaci s neurologickými projevy myslet. Rychlá a šetrná diagnostika společně s včasným zahájením adekvátní léčby je jedním u ukazatelů prognózy pacienta.

Doručeno do redakce: 2. 12. 2009

Redakčně kráceno

MUDr. Jiří Vaníček, Ph.D.

www.fnusa.cz

e‑mail: vanicek@fnusa.cz