Správná odpověď na kvíz

Intravenózní aplikace vysokoobjemového přípravku železa (Fe‑ karboxymaltózy)

Mimostřevní projevy u nemocných s idiopatickým střevními záněty jsou relativně časté, objevují se cca u 30 % z nich. Nejčastější je bezesporu anémie [1]. Z 90 % jde o čistou nebo kombinovanou sideropenní, mikrocytární anémii (tab. 1). Ostatní typy anémií se objevují spíše výjimečně, z nichž nejfrekventovanější je normocytární anémie chronických chorob z důvodu nadměrné tvorby prozánětlivých cytokinů, včetně hepcidinu. Anémie z nedostatku vitamínu B12 nebo hemolytické anémie vznikající na podkladě autoprotilátek (nekorpuskulární anémie) jsou naprosto výjimečné. V našich podmínkách se téměř nevyskytují anémie z důvodu hemoglobinopatií (thalesemie), na rozdíl od středomoří a přední Asie. I když je léčba sideropenie nebo sideropenní anémie podle vyvolávající příčiny jednoznačně určena a spočívá v substituci chybějícího železa, může být v ně­kte­rých případech velmi obtížná nebo spojená s následnými problémy, jak dokumentuje zmíněný případ pa­cientky s ulcerózní kolitidou.

Definitivním řešením tohoto případu bylo zavedení substituce železa karboxymaltózou železa, vysokoobjemovou formou (500 mg železa) v intravenózní aplikaci. Nemocná dostala celkem ve čtyřech infuzích v týdenních intervalech 2 g železa. Po této léčbě došlo k normalizaci hodnot krevního obrazu a vymizení projevů anémie (obr. 1). Navíc terapie glukokortikoidy mohla být ukončena a stávající udržovací léčba mesalazinem 4 g denně a azathioprinem v dávce 2,0 mg/ kg byly tak efektivní, že v následujícím období třech let nedošlo k exacerbaci střevního zánětu. Hlavní příčinou nestability klinické remise byla snaha doplnit zásoby železa a upravit anémii perorálními přípravky železa. Vstřebávání železa v proximální části GIT je limitováno denním maximem 20 mg iontového železa, které je dáno možností resorpce a transportními mechanizmy na úrovni enterocytů. Snaha o kompenzaci anémie podáním vyšší dávky železa 200 –⁠ 300 mg denně byla chybnou představou. Navýšení dávky nevede k vyššímu vstřebání železa, právě naopak, anémie a deficit železa se u této nemocné ještě prohloubil. Jaká byla příčina? Vyšší dávka perorálního železa vedla k tomu, že 95 % podaného železa nebylo vstřebáno a dostávalo se do distální části trávicího traktu. Zde v důsledku tzv. Feltonovy reakce uvolněné železo indukovalo tvorbu volných kyslíkových radikálů, které způsobily podstatné zhoršení zánětu na sliznici tlustého střeva. Důsledkem byla ještě vyšší aktivita střevního zánětu a vyšší krevní ztráty a pohloubení anémie.

prof. MU Dr. Milan Lukáš, CSc.

Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I.V.F. a. s.

Jankovcova 1569/ 2c, 170 00 Praha 7

milan.lukas@email.cz