Úvodní slovo

Metabolický syndrom je na jedné straně rizikovým faktorem kardiovaskulárního postižení a ještě před několika lety by se zdála být debata na téma ovlivnění metabolického syndromu u seniorů zbytečnou. Dnes však víme, že nikdy není pozdě –⁠ opakovaně je prokazována efektivita profylaktických i léčebných opatření na morbiditu i mortalitu nemocných v seniorském věku. Na druhé straně nás každodenní zkušenost opakovaně utvrzuje, že zvláště diagnostice metabolického syndromu jako celku není věnována náležitá pozornost jak v terénní praxi, tak i za hospitalizace. Například diagnózu obezita najdeme ve výčtu diagnóz přibližně jen u jedné čtvrtiny až třetiny nemocných splňujících kritéria podle BMI.

V právě vycházejícím čísle České geriatrické revue jsou různé aspekty metabolického syndromu u seniorů hlavním tématem. Zdůrazněna je problematika nefarmakologických metod terapie, která zároveň předpokládá i větší angažovanost samotného nemocného na zlepšení vlastního zdravotního stavu. V naší populaci bohužel vidíme zcela jasnou tendenci raději užít tabletku než vykonávat doporučené aktivity –⁠ největším problémem bývá změna stravovacích a pohybových návyků, přičemž by v seniorské populaci měly být na první pohled relativně snáze ovlivnitelné návyky stravovací než pohybové vzhledem k vysokému výskytu postižení páteře a kloubů. I návyky stravovací jsou však hluboko celoživotně zakořeněny a snaha o jejich ovlivnění je mnohdy nemocným vnímána jako významný zásah do jeho kvality života.

Všechny uvedené skutečnosti tedy podtrhují význam preventivních opatření –⁠ je třeba dbát více na řešení obezity v mladším věku. Velkým rizikovým faktorem je období mezi 50–60 lety, kdy stoupají nároky nejen pracovní, ale i rodinné –⁠ v podobě starostí o rodiče, děti apod. Dochází ke změně priorit pro každého z nás a na základě těchto faktorů pak následně k prohřeškům v životosprávě –⁠ nedostatku pohybu, nárůstu hmotnosti, vzrůstu krevního tlaku. Platí tedy i pro metabolický syndrom, že stejně jako u mnoha jiných onemocnění vzniká jeho základ daleko dříve než v seniorském věku a záleží na každém jedinci, jakým způsobem nakonec prožije své stáří.

Na závěr zbývá popřát Vám hezký konec roku a v tom následujícím roce hodně sil do Vaši práce. Zároveň Vás chceme co nesrdečněji pozvat na l5. celostátní gerontologický kongres konaný ve dnech 19.–20. 11. 2009 v Hradci Králové, který je věnován tématice rizikových faktorů onemocnění ve stáří.

prof. MUDr. Hana Kubešová, CSc.

prim. MUDr. Božena Jurašková, Ph.D.