Ohlédnutí za MUDr. Pavlem Jerie (1927–2018)

Pavel Jerie se narodil 9. prosince 1927 v Praze. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v prosinci 1951. Již během studií medicíny pracoval v Biologickém ústavu fakulty. Po promoci nastoupil na interní oddělení nemocnice v Mostě a rozhodl se věnovat kardiologii. V letech 1956–1969 pracoval na interním oddělení Krajské nemocnice v Ústí nad Labem a stal se zde jedním z prvních krajských kardiologů. Připravil učebnici „Kardiologie praktického lékaře“, která se těšila velké oblibě nejen u praktických lékařů, ale i u lékařů připravujících se na atestaci z vnitřního lékařství.

Pavel Jerie se aktivně angažoval v rámci „pražského jara“ a stal se členem předsednictva nové Lékařské společnosti založené v Brně v červnu 1968, kde byl členem také MUDr. František Kriegel. Po srpnových událostech emigroval se svou rodinou do Švýcarska a po řadě obtíží zakotvil v Basileji, v klinickém výzkumném oddělení farmaceutické společnosti Sandoz. Vedl některé studie s novými antihypertenzivy, především s centrálně působícím antihypertenzivem guanfacinem. Bylo zásluhou Pavla Jerie, že do Československa „přihrál“ první prospektivní dvojitě zaslepenou klinickou studii CASSIS s inhibitorem angiotenzin konvertujícího enzymu spiraprilu v léčbě chronického srdečního selhání. Stál tak u počátků léčby chronického srdečního selhání inhibitory ACE.

Pavel Jerie se po listopadu 1989 často objevoval na kongresech České kardiologické společnosti a také České společnosti pro hypertenzi. Rád diskutoval a jeho příspěvky znamenaly vždy obohacení diskuse. Byl jmenován čestným členem České kardiologické společnosti a České společnosti pro hypertenzi. V letech 2003–2010 byl členem redakční rady Časopisu lékařů českých. Je autorem pamětí „Pro koho je medicína? Světem za lepšími léky“. Zemřel ve švýcarském Reinachu 29. října 2018, 6 dní po své manželce dr. Sonje Jerie.

Petr Sucharda