Kniha

Ivan Illich

LIMITY MEDICÍNY

Nemesis medicíny –⁠ zaprodané zdraví

Brno: Emitos, spol. s r.o. 2012; 177 s. ISBN 978-80-87171-26-4.

Zásluhou MUDr. Radkina Honzáka jako překladatele a pracovníků brněnského nakladatelství Emitos vychází knížka poprvé publikovaná před šestatřiceti lety v Anglii pod titulem „Limits to Medicine. Medical Nemesis: The Expropriation of Health“. Ještě v témže roce byla přeložena do sedmi jazyků, znovu vydána v roce 1995 a naposledy roku 2010, což svědčí o její aktualitě, jak bylo nedávno připomenuto v British Medical Journal a jak zhodnotil v zasvěcené předmluvě k českému vydání MUDr. Vladislav Chvála. Poznamenává, že se může zdát, že nakladatelství přichází s touto knížkou se zpožděním o čtvrtstoletí, pozdě –⁠ s křížkem po funuse. Ale připomíná, že když zvážíme zpoždění, které má naše společnost díky specifickým historickým okolnostem za západním světem, lze říci, že přichází právě včas. A dodává, že po vlastní více než třicetileté zkušenosti s pacienty v praxi a po konfrontaci se současným zdravotnickým systémem a jeho důsledky, může jen potvrdit většinu toho, co Ivan Illich v této knížce píše –⁠ respektive psal.

Jde v podstatě o úvahu o důsledcích toho, co popsal roku 1999 jako „Vzestup a pád moderní medicíny“ James le Fanu a před ním již v roce 1989 Petr Škrabánek a James McCornick pod titulem (v českém překladu) „Pošetilosti a omyly v medicíně“. (O obou jsme referovali). Knížka I. Illicha je založena na rozboru rozsáhlého materiálu o postupné změně medicíny (téměř) v celém světě a o důsledcích medicinalizace života vlivem nové vyšetřovací a léčebné techniky, „farmaceutické invaze“, znevážením role lékaře, objevem nových nemocí a novou definicí zdraví –⁠ jednak jako ctnosti a něčeho, na co máme nárok a právo: a nakonec i ekonomizací smrti.

Problematiku „zaprodaného zdraví“ probírá autor v mnoha aspektech ve čtyřech oddílech, nadepsaných „klinická, sociální a kulturní iatrogeneze“ (I–III), jak to lze sledovat v historii pojetí nemoci a způsobů její léčby, až po přehnané zdůrazňování prevence a snahu po eliminaci nemoci. O tom pojednává IV. oddíl pod titulem „politika zdraví“. Ze tří posledních kapitol v tomto oddíle o „specifické kontraproduktivitě“, „politických protiopatřeních“ a „návratu zdraví“, je patrna autorova výtečná informovanost o ekonomické, kulturní a sociálně-politické situaci v různých zemích a jeho schopnost osvětlit souvislost mezi rozmáhající se technizací, zvědečtěním života s problematickou už chybějící schopností člověka nepodlehnout tomuto vývoji: Prosperující technika vede u většiny lidí k představě, že vše je možné, tedy i zajistit zdraví, definované dnes jako „wellbeing“, podle jednoho starého anglického lékaře jako schopnost pracovat, milovat a spát (Brit Med J 2011; 343: d5362)! Některé argumentace autorovy jsou již nečasové, ale jeho stanovisko k vývoji medicíny –⁠ zejména klinické/praktické, platí. (V též P. Lukl: Dvojí tvář lékařství dnes).

Je velikou zásluhou MUDr. Honzáka, že text, který není zrovna jednoduchý, výborně přeložil, že brněnské nakladatelství knížku vydalo, redakce přidala pod čarou vysvětlivky odborných výrazů a vazeb, že text je bez chyb a dobře se čte. Jde o problematiku znovu aktuální: Jistě je mnoho čtenářů, kteří v současné medicíně nevidí ani zaprodané zdraví ani neuznávají její limity. Nicméně věta, kterou autor knihu otevírá, stojí –⁠ dnes více než před 30 lety –⁠ právě u nás (jako jinde) za zamyšlení: Medicínský establishment se stal významným nebezpečím pro zdraví. A poslední věta je (doufejme) časným varováním: Nemesis medicíny je negativní zpětná vazba sociální organizace, která si stanovila za cíl zlepšení a zrovnoprávnění možnosti každého člověka vystupovat autonomně, a končí tím, že tuto možnost zničila.

MUDr. Pavel Jerie