S poselstvím medicíny v labyrintu světa

V Akademickém klubu ve Faustově domě na Karlově náměstí v Praze se ve čtvrtek 13. listopadu odehrál slavnostní křest vzpomínkové knihy profesora Jaroslava Blahoše S poselstvím medicíny v labyrintu světa.

Jak uvedl děkan 1. lékařské fakulty UK prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, knížka umožní čtenářům pohlédnout do duše významného lékaře, našeho předního odborníka –⁠ internisty, endokrinologa, osteologa, zároveň však je také pohledem na postavení české medicíny ve světě.

Před přeplněným sálem pak prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., děkan lékařské fakulty v Hradci Králové, upozornil na některé momenty života profesora J. Blahoše, „skvělého člověka a přítele, významné osobnosti české i světové medicíny“. Za pomoci bohaté obrazové dokumentace připomněl jeho dětství v rodných Horažďovicích, doby studií, práci ve Výzkumném ústavu endokrinologickém, dvouleté působení v nemocnici v Hararu v Etiopii a posléze ve Francii, medicínskou praxi ve Fakultní nemocnici Pod Petřínem a v Ústřední vojenské nemocnici. Další obrázky ilustrovaly cesty pana profesora do zemí celého světa, které uskutečnil již jako předseda České lékařské společnosti JEP a jako prezident Světové lékařské asociace.

Profesor J. Blahoš toto své působení komentoval: „Popsal jsem zkušenosti z této své jakési medicínsko-diplomatické činnosti v rámci ČLS JEP, WMA, WHO a dalších mezinárodních organizací. Tyto funkce byly spojeny s úkolem přispět ke zlepšení zdravotní péče v nejrůznějších končinách světa a jednat s výjimečnými lidmi, čerpat ze zkušeností a životních podmínek v zemích, v nichž jsem si někdy nebyl jist, že nehrozí nějaké nebezpečí –⁠ například při jednáních o zdravotnické pomoci rukojmích v Asii.“

Předseda České lékařské společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., pak poděkoval všem, bez nichž bych knihu nebyl schopen napsat a vydat, i za technickou pomoc nakladatelství Galén, které knihu vydalo. Svůj život a pracovní činnost charakterizoval slovy:

„… šťastnou náplní mého profesního života byla a je medicína, přesněji dvě medicíny.

Ta první byla medicínská praxe –⁠ jako praktický lékař doma a dva roky v Etiopii, dále na klinice Pod Petřínem a v ÚVN, ve Francii, medicínský endokrinologický výzkum doma i v cizině a výuka. Ve křtěné knize se zmiňuji o své práci a odbočuji na události, které s touto praxí souvisejí, blíže či vzdáleněji, i na osobnosti, jejichž bizarní a rozmanité osudy mne zaujaly, jejichž moudrost a umění jsem vnímal jako životní poučení a jejichž přátelství zůstalo útěchou a spolehlivou ochranou před nepříznivými zevními vlivy.

Ta druhá medicína sice nevytlačila zcela tu první, avšak převládla, a to ve věku, jenž inklinuje k určitému syntetizujícímu nadhledu a k poslání či poselství v obecném smyslu, k poslání ovlivněnému labyrintem různých determinant zdraví a života, např. sociálních, ekonomických, ekologických, demografických, ale také filozofických, náboženských, politických a hlavně etických.

Osud mi dopřál, že můj labyrint světa měl i svůj ráj, to je prostředí, v němž jsem vyrůstal i pracoval, v němž jsem nacházel skvělé lidi, přátele, že jsem mohl 50 let žít se svojí profesní láskou medicínou. K ráji mého srdce přispěl nepochybně můj v podstatě optimistický pohled na život i pozitivní vztah k lidem i k přírodě, prostě k životu. Ovšemže ani tento ráj nebyl absolutní.

Bez jakékoliv asertivity bych této knize přál, zabloudí-li někdy v budoucnu do rukou náhodného čtenáře, aby mu připomněla, jak jsme žili, jaká byla medicína zde a ve světě, jaký byl náš labyrint světa, naše starosti i radosti i naděje, a také aby ho ujistila o našem přesvědčení, že život v této krásné zemi a na tomto jedinečném světě si zaslouží nejvyšší úcty i pokory.“

(ber, foto Vladimír Brada)