Postoperative Delirium in Older Adults: Best Practice Statement from the American Geriatrics Society
The American Geriatrics Society Expert Panel on Postoperative Delirium in Older Adults


Autoři: Text Zpracoval: Vladimír Černý
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 26, 2015, č. 3, s. 172-173
Kategorie: Nová mezinárodní doporučení

VYBRANÁ DOPORUČENÍ

1. Rizikové faktory pro vznik pooperačního deliria (POD)

  • Zdravotníci by měli provést předoperačního vyhodnocení rizikových faktorů deliria, zejména:
    • věk nad 65 let,
    • porucha kognitivních funkcí,
    • známky demence,
    • poruchy zraku či sluchu,
    • závažná chronická onemocnění,
    • známky infekce.

2. Diagnostika deliria

  • Zdravotníci pečující o populaci starších pacientů podstupujících operační výkon by měli být proškoleni v rozpoznání příznaků deliria, včetně jeho hypoaktivní formy.
  • Zdravotníci by měli dokumentovat předoperační stav u starších pacientů s přítomností rizikových faktorů pro vznik POD.
  • Kompetentní zdravotníci by měli provést kompletní vyšetření k detekci POD s využitím některého z tzv. delirium diagnostic instruments (= validovaných nástrojů pro detekci deliria) u všech pacientů, kde je na vznik POD podezření.

Validované nástroje k detekci deliria

  • Obecné
    • Confusion Assessment Method
    • Delirium Symptom Interview
    • Nursing Delirium Screening Scale
  • Speciálně vytvořené pro intenzivní péči
    • Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit
    • Intensive Care Delirium Screening Checklist

3. Vyhledávání pacientů s POD (delirium screening)

  • K optimálnímu vyhledávání pacientů s POD by měly být využívány pouze validované nástroje/dotazníky.
  • Zavedení pravidelného denního vyhledávání pacientů s POD s cílem zahájení příslušné léčby, co nejdříve by mělo být zváženo.

4. Intraoperační postupy prevence deliria

  • Anesteziolog může využít některou z metod určených ke sledování hloubky sedace nebo anestezie (jde o metody, založené na integraci signálů z povrchového EEG). Doporučení je založeno na východisku, že „mělčí“ anestezie je spojena s nižším výskytem POD.

5. Farmaka jako rizikové faktory pro POD

  • Zdravotníci by neměli předepisovat/používat žádná farmaka, jejichž použití je spojeno s rizikem vzniku POD.
  • Jde zejména o farmaka ze skupin anticholinergik (nebo látky s vedlejším anticholiergním účinkem) a sedativ/hypnotik a meperidin.
  • Kombinace 5 a více farmak je spojena s vyšším rizikem deliria.
  • Mezi nejčastěji používaná farmaka, která jsou spojena se vznikem POD, patří:
    • látky s anticholinergním účinkem;
    • tricyklická antidepresiva;
    • antihistaminika;
    • skopolamin;
    • cimetidin, ranitidin;
    • promethazin;
    • steroidy (metylprednisolon, prednison);
    • meperidin;
    • benzodiazepiny. 

6. Farmakologická prevence POD

  • Pokud lze, tak je třeba k zajištění pooeprační analgezie využít některou z technik regionální analgezie.
  • Dostatečná pooperační analgezie preferenčně s využitím neopioidních analgetik.
  • K doporučení profylaktického podání antipsychotik není dostatečná evidence.
  • U pacientů, kteří neužívali inhibitory cholinesterázy v předoperačním období, by tato farmaka neměla být k prevenci nebo léčbě POD nově nasazována.

7. Nefarmakologická prevence POD

  • Zdravotnická zařízení by měla mít zavedený formalizovaný edukační program s cílem pravidelného vzdělávání v problematice POD určený všem zdravotníkům, kteří se na péči o starší pacienty s rizikem POD podílejí.
  • Zdravotnická zařízení by měla mít zavedený formalizovaný systém nefarmakologické prevence POD zajišťovaný multidisciplinárním týmem.
  • K doporučení vzniku samostatného specializovaného týmu pro prevenci POD není dostatečná evidence.

8. Vyšetření POD

  • Vznik POD je obvykle výsledkem kombinace operačního stresu a přítomných rizikových faktorů u daného pacienta.
  • Zdravotníci by měli provést komplexní vyšetření u všech pacientů s POD k zahájení odpovídající terapie a modifikaci všech případných faktorů podílejících se na POD.

9. Farmakologická léčba POD

  • Je doporučeno podání antipsychotik v co nejnižší možné dávce po nejkratší možnou dobu.
  • Farmakoterapie by měla být zahájena až po eliminaci všech možných faktorů, které se na POD mohou v daném klinickém případě podílet.
  • Farmakoterapie by měla být zahájena u pacientů, kteří jsou agitovaní a ohrožují sebe a/nebo okolí.
  • Benzodiazepiny by neměly být používány jako farmaka první volby (vyjma situací, kde je jejich podání první volbou, např. syndrom odnětí z alkoholu nebo benzodiazepinů).

Adresa pro korespondenci:

Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny 

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví

Centrum pro výzkum a vývoj

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Dept. of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine 

Dalhousie University, Halifax, Canada

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

Univerzita Karlova v Praze

Lékařská fakulta v Hradci Králové

e-mail: cernyvla1960@gmail.com


Štítky
Anestéziológia a resuscitácia Intenzívna medicína

Článok vyšiel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 3

2015 Číslo 3
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa