Fyziologie mozkomíšního moku

Mozkomíšní mok (cerebrospinal fluid = CSF) je speciální extracelulární tekutina/kompartment v mozkových komorách a subarachnoidálním prostoru. Znalost základní fyziologie CSF je předpokladem pochopení patogeneze stavů postihujících primárně či sekundárně CNS. 

Základní funkce CSF

• Mechanická ochrana struktur centrálního nervového systému (CNS).
• Prevence dopadů akceleračních a deceleračních změn (nízká specifická hmotnost CSF je schopna při nárazu „zredukovat“ hmotnost mozku z cca 1 400 g na 47 g).
• Udržování konstantní koncentrace iontů (neurony a jejich elektrická aktivita jsou extrémně citlivé na změny koncentrace iontů –⁠ zejména kalcium, magnezium a kalium).
• Regulace a udržování konstantního pH (význam pro dýchání).
• Odstraňování toxických látek z CNS.
• Nutriční a intracerebrální transport (jednotlivé nutriční substráty –⁠ jednoduché cukry, aminokyseliny). 

CSF vzniká v mozku (ze 70 % v choroidálních plexech, ze 30 % v endoteliálních buňkách mozkových kapilár) a cirkuluje mezi subarachnoidálním prostorem a mozkovými komorami. Rychlost tvorby CSF je 0,35–0,4 ml/min, cca 500 ml/24 hodin. Celkový objem CSF (cca 120 ml) je totálně obměněn 4krát za den.

Základní principy transportu látek v CSF

• Sodík je aktivně (ATP dependentní pumpy na povrchu epiteliálních buněk choroidálních plexů) transportován do CSF.
• Draslík je aktivně transportován intracelulárně.
• Voda prostupuje do CSF na základě osmotického gradientu.
• Chloridy a bikarbonát prostupují do CSF na základě elektrochemického gradientu.
• Glukóza vstupuje do CSF tzv. facilitovaným transportem, při hodnotě glykémie nad 15 až 20 mmol/l dochází k nasycení uvedeného mechanismu, koncentrace glukózy v CSF se pohybuje kolem 60 % hodnoty glykémie v plazmě.
• Koncentrace proteinů v CSF odpovídá cca 0,5 % odpovídajícím proteinům v plazmě, za normálních okolností proteiny prostupují do CSF pouze v oblasti spojení mezi epiteliálními buňkami a vezikulárním transportem epiteliálních buněk.

CSF a nitrolební tlak

Při vzestupu nitrolebního tlaku (intracranial pressure = ICP) ke 20 mm Hg za předpokladu udržení mozkového perfuzního tlaku (cerebral perfusion pressure = CPP) 70 mm Hg a více nedochází ke změně produkce CSF, nicméně při pokračujícím poklesu CPP tvorba CSF klesá v důsledku snížení mozkové perfuze. Cirkulaci CSF ukazuje schematicky obrázek 1 na s. 171. 

Přibližně 85–90 % CSF je reabsorbováno intrakraniálními arachnoideálními klky a 10–15 % míšními arachnoidálními klky. Střední tlak CSF je kolem 15 cm H₂O, stupeň reabsorpce se zvyšuje s nárůstem ICP. Za normálních okolností existuje rovnováha mezi tvorbou CSF a jeho reabsorpcí, při hodnotách ICP nad 7 mm Hg dochází k li-neárnímu vzestupu reabsorpce CSF, lineární vztah reabsorpce a ICP platí až do hodnoty ICP 22 mm Hg. 

Body k zapamatování

• CSF je jeden z významných mechanismů ochrany struktur CNS.
• CSF se zásadně podílí na udržování homeostázy CNS.
• Změny ICP ovlivňují tvorbu a reabsorpci CSF.

Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny 

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem

Institut postgraduálního vzděláváníve zdravotnictví 

Centrum pro výzkum a vývoj

Fakultní nemocnice Hradec Králové 

Dept. of Anesthesia, Pain Managementand Perioperative Medicine 

Dalhousie University, Halifax, Canada

Klinika anesteziologie, resuscitacea intenzivní medicíny

Univerzita Karlova v Praze

Lékařská fakulta v Hradci Králové

e-mail: cernyvla1960@gmail.com