Najmout si trenéra je jeden z nejlepších způsobů, jak se dostat do kondice. Věnuje se jen vám, zná vaše potřeby a pomáhá řešit problémy. Špatný kouč ale může nadělat více škody než užitku. Jak zvolit toho pravého?
Nevybírejte podle vzhledu. Ani ten nejkrásnější svalovec vám nebude k ničemu, pokud bude mít v hlavě prázdno. Osobní trenér potřebuje především mozek.
Ujasněte si, co požadujete. Pokud vám stačí, aby na vás kouč jen dohlížel, jistě si snadno vyberete člověka v místním fitness centru. Chcete-li ale někoho, kdo se o vás bude starat i při cvičení venku nebo doma, hledejte spíše na internetu.
Ověřte si kvalifikaci. Nechte si ukázat vysvědčení, certifikáty a doporučení. Jediným plusem trenéra nemůže být, že sám chodí posilovat, a tak ví, co a jak funguje. Existenci organizací, které udělily certifikát, si snadno ověříte na internetu. Vysokoškolské vzdělání je samozřejmě nejlepší.
Zjistěte, zda umí pomoci. Ujistěte se, že vybraný adept ovládá základy první pomoci a kardiopulmonální resuscitace. Vaše zdraví a bezpečí na prvním místě.
Myslete napřed. Zauvažujte, jestli vám bude více vyhovovat např. mladá žena, se kterou si můžete o cvičení kamarádsky povídat, nebo autoritativní muž. Uvědomte si, že s touto osobou strávíte značnou část svého volného času. Výběr je velký, proto nedělejte kompromisy.
Nedávejte laťku vysoko. Ptejte se trenéra, s jakým typem klientů má zkušenosti. Když budete hubnout pod vedením člověka, který je zvyklý vést vrcholové sportovce nebo kulturisty, nemusí mít vaše snaha tak dobré výsledky.
Konzultujte svoji vizi včas. Ujasněte si s koučem, jakou máte představu o jeho práci, kdy a jak hodláte cvičit. Vzájemně prozkoumejte svoje možnosti. Pokud se budete časově míjet, budete se navzájem jen zdržovat.
Se zdravotním hendikepem prověřujte pečlivě. Pokud máte zvláštní potřeby, například zdravotní postižení nebo chronické onemocnění, které vyžaduje speciální přístup, hledejte ty nejkvalifikovanější trenéry a opravdu důkladně prověřujte. Nesprávné cvičení může vaše zdraví výrazně zhoršit. Nezapomeňte vše probrat i se svým lékařem.
S volbou nepospíchejte. Hodláte někomu svěřit svoji budoucnost, zdraví, spoustu času a peněz. Neukvapujte se, vybírejte a ujistěte se, že budete spokojeni.
Na cenu se ptejte předem. Nechte si předložit kompletní ceník služeb, abyste nebyli překvapeni z různých příplatků apod. Ale jen podle financí nevybírejte. Kvalita se musí zaplatit.
Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatia (CIDP) je imunopatologicky sprostredkované ochorenie postihujúce myelín periférnych nervov. Nasledujúci stručný prehľad okrem iného vychádza z odporúčaní EAN/PNS 2021 pre diagnostiku a liečbu CIDP.
Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi
Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami − primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) − a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami
Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL
Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
Mukopolysacharidózy (MPS) patří mezi lysosomová střádavá onemocnění s typicky multisystémovým postižením – od kraniofaciální dysmorfie a skeletálních změn přes kardiální komplikace až po neurologické symptomy. Přestože jde převážně o dětské pacienty s často závažnou prognózou, možnosti léčby se v posledních letech výrazně rozšířily: od transplantace hematopoetických kmenových buněk přes enzymovou substituční terapii až po rozvíjející se genové přístupy. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze, kde je soustředěna péče o pacienty s MPS z celého Česka, vysvětluje, na které varovné klinické znaky bychom měli myslet, jak prakticky postupovat v diagnostice a proč je časné stanovení diagnózy klíčové pro skutečný přínos léčby i kvalitu života dítěte a jeho rodiny.
Neuronální ceroidní lipofuscinóza typu 2 (NCL2) je vzácné neurodegenerativní onemocnění, které se typicky manifestuje v raném dětství farmakorezistentní epilepsií, ataxií a progresivní ztrátou nabytých dovedností. Díky dostupnosti kauzální enzymové substituční terapie se však nyní prognóza pacientů výrazně zlepšila – za předpokladu včasné diagnostiky. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze – jediného pracoviště v Česku specializovaného na léčbu NCL2 – v následujícím rozhovoru shrnuje, na které klinické příznaky myslet, jak urychlit diagnostiku a proč je role praktického lékaře pro děti a dorost v časném záchytu onemocnění naprosto klíčová.
Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami − primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) − a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.