Narušená kontinuita spánku je u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) poměrně častou komplikací. U těchto pacientů je často také pozorována snížená efektivita spánku a jeho opožděná iniciace. Doposud není zcela objasněn vliv insomnie na kvalitu plicních funkcí. Již v některých studiích bylo prokázáno, že u normokapnických pacientů dochází po podání benzodiazepinů ke zvýšení frekvence a trvání hypoxemie.
Vliv melatoninu na kvalitu spánku u pacientů s chronickou obstrukční nemocí byl sledován u třiceti subjektů v rámci randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie. Do studie byli zahrnuti pacienti starší čtyřiceti let, kteří měli CHOPN II.– IV. stupně (dle kritérií Globální iniciativy pro CHOPN) ve stabilizovaném stavu. Vylučovacími kritérii byly exacerbace onemocnění čtyři týdny před začátkem studie či méně, přítomnost obstrukční spánkové apnoe nebo mentální deficit, aktuální užívání perorálních kortikosteroidů, metylxantinů nebo hypnoticko-sedativní medikace, noční kyslíková terapie a směnná práce. Celkem 25 pacientů splňovalo kritéria studie a bylo zahrnuto do závěrečné analýzy.
V úvodu byla posouzena kvalita spánku, ospalost během dne dle pittsburského indexu kvality spánku a Epworth Sleepiness Scale. Plicní funkce byly posouzeny spirometricky (v klidu i při zátěži). Pacienti sdělili průměrný čas strávený na lůžku a mimo něj v předešlých pěti dnech a byli požádáni o zaznamenávání času stráveného v posteli během 21 dnů studie.
Následně byli pacienti náhodně rozděleni do dvou skupin. Jedné skupině pacientů byl podáván melatonin, druhé placebo. Tři miligramy melatoninu s rychlým uvolňováním nebo placebo byly podávány v jedné večerní dávce (hodinu před ulehnutím) po dobu 21 dnů studie. Ostatní medikace byla užívána dle předpisu ošetřujícího lékaře. Od pacientů nebylo požadováno, aby dodržovali přísný režim spánku a bdění.
Posouzení kvality spánku, denní spavosti, plicních funkcí a tolerance zátěže bylo zopakováno na konci léčby. Veškerá vyšetření byla provedena mezi 9. a 12. hodinou dopolední. Průměrná doba strávená pacienty v posteli byla porovnávána s hodnotami před léčbou. Pacienti byli v průběhu studie kontaktováni telefonicky (minimálně 1× týdně) k posouzení nežádoucích účinků a compliance.
Závěrem studie bylo, že 3 mg melatoninu podané 1 hodinu před ulehnutím mohou zlepšit kvalitu spánku u pacientů s lehkým až středně těžkým CHOPN.
Přípravky s obsahem melatoninu se používají v monoterapii primární nespavosti. Jedná se o tělu přirozený hormon, který se podílí na koordinaci spánkových cyklů. Při klinických studiích vedlo podávání preparátů s obsahem melatoninu (v porovnání s placebem) k výraznému zlepšení kvality spánku, následně nebyla ani narušena schopnost provádět běžné denní činnosti.
U jednoho pacienta ze sta se mohou objevit následující nežádoucí účinky: podrážděnost, nervozita, neklid, nespavost, abnormální sny, migréna, psychomotorická hyperaktivita (neklid spojený se zvýšenou aktivitou), závratě, ospalost (únava), bolest břicha, zácpa, sucho v ústech, hyperbilirubinemie, hyperhidróza a zvýšení tělesné hmotnosti.
(peta)
Zdroj: D. M. Nunes et al.: Effect of melatonin administration on subjective slep quality in chronic obstructive pulmonary disease. Braz J Med Biol Res (2008) 41: 926–931.
