Káva je jedním z nejčastěji konzumovaných nápojů po celém světě. I malé individuální účinky na lidské zdraví tak mohou být v populačním měřítku důležité. Recentní studie publikovaná v British Medical Journal hodnotila dostupné vědecké důkazy ohledně vlivu konzumace kávy na lidské zdraví.
Pražená káva obsahuje směs více než 1000 bioaktivních látek, z nichž některé mají potenciální terapeutický antioxidační, protizánětlivý, antifibrotický nebo antikarcinogenní účinek. Mezi klíčové sloučeniny patří kofein, kyselina chlorogenová a diterpeny kafestol a kahweol. Biochemické složení finálního produktu závisí na mnoha aspektech výroby, přípravy i typu kávových zrn. Biologickou dostupnost metabolitů kávy také ovlivňuje genotyp a střevní mikrobiom.
Vědci již prokázali signifikantně prospěšnou asociaci mezi konzumací kávy a výskytem jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. Recentně publikovaná studie se zabývala dostupnými důkazy pro desítky dalších unikátních zdravotních výsledků.
Pro potřeby studie byly systematicky vyhledány metaanalýzy observačních a intervenčních studií v databázích PubMed, Embase, CINAHL a Cochrane Database of Systematic Reviews od jejich založení do června 2017. Bylo identifikováno celkem 201 metaanalýz observačních studií s 67 unikátními zdravotními výsledky a 17 metaanalýz s 9 unikátními zdravotními výsledky. Studie genetických polymorfismů pro metabolismus kávy byly vyloučeny.
Konzumace kávy byla častěji asociována s pozitivními zdravotními účinky, a to při různých typech expozice, které zahrnovaly vysokou versus nízkou konzumaci kávy, jakoukoli versus žádnou konzumaci a jeden šálek kávy denně navíc. Byl nalezen důkaz nelineární asociace mezi spotřebou kávy a některými zdravotními výsledky. Souhrnné odhady přitom ukazují největší snížení relativního rizika (RR) při konzumaci 3−4 šálků kávy denně. Mezi tyto výstupy patřilo snížení relativního rizika mortality z jakékoliv příčiny (RR 0,83; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,83–0,88), kardiovaskulární mortality (RR 0,81; 95% CI 0,72–0,90) a kardiovaskulárních chorob (RR 0,85; 95% CI 0,80–90).
Vysoká konzumace kávy byla asociována s 18% snížením rizika výskytu malignit oproti nízké konzumaci (RR 0,82; 95% CI 0,74–0,89). Konzumace kávy byla dále asociována s nižším rizikem vzniku některých specifických nemocí onkologických (karcinom prostaty a endometria, melanom, leukémie aj.), neurologických a psychiatrických (Parkinsonova a Alzheimerova nemoc, deprese), metabolických (diabetes mellitus 2. typu) a jaterních (nealkoholická steatóza, jaterní fibróza a cirhóza).
Ačkoliv s konzumací kávy byla asociována také řada škodlivých zdravotních účinků, po odpovídající statistické úpravě, která zahrnula kouření tabáku, byly tyto účinky z velké části anulovány. Výjimkou však byla zjištění spojená s těhotenstvím, kde byla vysoká i nízká konzumace v porovnání s žádnou konzumací kávy spojena s nízkou porodní hmotností (poměr šancí [OR] 1,31; 95% CI 1,03–1,67), předčasným porodem v prvním (OR 1,22; 95% CI 1,00–1,49) a druhém trimestru (OR 1,12; 95% CI 1,02–1,22) a ztrátou těhotenství (OR 1,46; 1,06–1,99).
Z výsledků tohoto přehledu vyplývá, že konzumace kávy v obvyklém množství přináší více pozitivních zdravotních výsledků v porovnání se škodlivými účinky. Souhrnné odhady ukazují největší snížení rizik při konzumaci 3−4 šálků kávy denně. Jsou však zapotřebí další randomizované kontrolované klinické studie, které ozřejmí, zda se jedná o kauzální asociace.
(holi)
Zdroj: Poole R., Kennedy O. J., Roderick P. et al. Coffee consumption and health: umbrella review of meta-analyses of multiple health outcomes. BMJ 2017 Nov 22; 359: j5024, doi: 10.1136/bmj.j5024.
