Nové, až strašidelně „sebevražedné“ léky jsou zanášeny do kloubů k imunitním buňkám, které tím změní na sebedestruktivní. To je základní princip terapeutické možnosti, která u myší vedla k redukci projevů revmatoidní artritidy.
BH3 mimetika, nebo také TAT-BH3, jsou syntetické molekuly. Virový protein TAT je poměrně malý a umí prostupovat buněčnými stěnami. Sám o sobě žádnou jinou zvláštní funkci nemá, ovšem může s obrovskou výhodou sloužit jako nosič, který do nitra buněk dopraví další, tentokrát již účinné molekuly. V případě TAT-BH3 k němu vědci přidali protein Bim, který napodobuje chemické signály chybějící v imunitních buňkách makrofágů v kloubech postižených revmatoidní artritidou a tím je přiměje k apoptóze. Vzhledem k těmto chybějícím signálům totiž makrofágy v kloubech postižených RA nevymírají tak, jak by měly, ale naopak dále přežívají, destruují kost a podněcují zánět kloubu.
Při revmatoidní artritidě se setkáváme s perzistujícím zánětem, který nikdy nevyhasíná. Jedním z důvodů je právě onen chybějící protein, který makrofágy potřebují k tomu, aby vyhynuly.
Nová léčba by tento protein měla nahradit. Zatím se prokázalo, že pro myši nebyla toxická, že nezabíjí normální makrofágy a že díky injekcím TAT-BH3 došlo u myší s revmatoidní artritidou k redukci kostních erozí až o 39 %. Lékaři navíc věří, že protein Bim má mnoho dalších funkcí, a léčba by tedy mohla zvládnout víc než „pouze“ buněčnou sebevraždu.
V současné době vědci pracují na tom, aby byl lék vyhovující zejména pro lidi. Mimo jiné například zkoušejí využití nanopartikulí, aby urychlili průchod BH3 mimetik skrze stěnu buněk. Celá studie byla publikována v únorovém vydání odborného časopisu Arthritis & Rheumatism.
(pes)
Zdroj:
