V roce 2015 byla publikována studie, jež dává do souvislosti užívání inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a inhibitoru zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) venlafaxinu se zvýšeným výskytem bipolární poruchy či mánie.
Studie byla založena na vyhodnocení elektronických záznamů u 21 tisíc pacientů z londýnských zdravotnických zařízení zaměřených na duševní zdraví. Všichni pacienti měli na počátku léčby diagnostikovánu depresi. U 10,9/1000 osob za rok se projevila mánie / bipolární porucha. U pacientů užívajících různá antidepresiva pak incidence vzrostla na 13,1/1000 osob za rok (tricyklická antidepresiva) až 19,1/1000 osob za rok (trazodon).
Přestože studie poukazuje na souvislost mezi farmakoterapií antidepresivy a výskytem mánie / bipolární poruchy, nevysvětluje příčinu tohoto jevu. Jednou z hypotéz vysvětlujících výsledky studie je fakt, že bipolární porucha se na počátku onemocnění manifestuje jako „unipolární“, tedy jako nejběžnější forma deprese, která se léčí antidepresivy. Příčinou selhání léčby, za něž lze následný výskyt mánie / bipolární poruchy považovat, by pak mohla být nedostatečná efektivita terapie nebo nevhodně zvolené léčivo.
Z uvedené studie vyplývá pro praxi důležitý závěr. Při preskripci konkrétních antidepresiv pro daného pacienta by jej měl lékař co nejlépe poznat, diagnostikovat a pokusit se odhalit možné predispozice pro pozdější rozvoj bipolární poruchy. U pacientů vykazujících rizikové faktory (např. výskyt mánie / bipolární poruchy v rodinné anamnéze, dříve prodělaná depresivní epizoda s psychotickými symptomy, nízký věk výskytu diagnózy onemocnění nebo rezistence na léčbu antidepresivy) by měl lékař volit antidepresivum s nejnižším potenciálem nežádoucích účinků typu bipolární poruchy.
(bak)
Zdroj: Patel R., Reiss P., Shetty H. et al.: Do antidepressants increase the risk of mania and bipolar disorder in people with depression? A retrospective electronic case register cohort study. BMJ Open 2015 Dec 14; 5 (12): e008341; doi: 10.1136/bmjopen-2015-008341.
