Nedávno publikovaná studie jako první ukázala, že jeden z transpozonů hraje klíčovou úlohu při vzniku kolorektálního karcinomu. Vědci z Marylandské univerzity v Baltimoru (USA) zjistili, že retrotranspozon L1 spouští vznik karcinomu útlumem tumor-supresorového genu APC.
Transpozony jsou transpozibilní sekvence DNA, které jsou schopné měnit svou pozici v rámci genomu a množit se. Jsou v lidském genomu překvapivě hojně zastoupeny a uplatňují se u mnoha maligních nádorů. Transpozon L1 byl původně považován za neaktivní. Později se ukázalo, že se uplatňuje v mozku a u některých chorob, jako je hemofilie nebo maligní nádory.
Doc. Scott E. Devine s kolegy z Marylandské univerzity v roce 2010 vyvinuli novou metodu, která umožňuje detekovat inzerci transpozonů, a prokázal jejich aktivitu v genomu karcinomů plic. Poté se pokusili zhodnotit, zda může L1 spouštět vznik maligního bujení tak, že vyvolává mutace tumor-supresorových genů. Zaměřili se na gen APC, u kterého je zjištěna mutace v 85 % případů kolorektálního karcinomu. Podařilo se jim získat důkaz o inzerci L1 na genu APC u kolorektálního karcinomu, zatímco ve zdravé tkáni tato inzerce zjištěna nebyla. Tumor tedy může vzniknout, protože L1 „umlčí“ gen, jenž brání růstu tumorů.
Transpozon L1 autoři nalezli na chromozomu 17 a současně u stejného pacienta popsali bodovou mutaci druhé alely genu APC. Autoři této práce také prokázali, že zdroj L1 se výrazně liší v závislosti na původu jedince a transpozony L1 specifické pro danou populaci představují novou formu rizika maligního bujení.
Jak podotýká Scott Devine, je to skutečně nový způsob chápání růstu nádorů. „Myslíme si, že může vysvětlit mnohé o procesu mutace, který je podstatou přinejmenším některých typů maligních nádorů,“ uzavírá výzkumník.
(zza)
Zdroje:
