Každý rok miliony cestovatelů podniknou lety na dlouhé vzdálenosti přes jeden nebo více kontinentů. Tyto lety přes několik časových pásem způsobují u člověka soubor příznaků, které se nazývají pásmová nemoc (jet lag). Důvěrně známé jsou každému cestovateli téměř při všech interkontinentálních přeletech.
Projevem této nemoci není jen únava při příletu do nového časového pásma, ale téměř vždy je třeba počítat ještě s dalšími příznaky. Patří k nim snížená pozornost, noční nespavost, ztráta chuti k jídlu, depresivní ladění, horší psychomotorická koordinace a omezení kognitivních schopností. Všechny symptomy jsou přímo ovlivněny délkou a směrem letu.
Nejdůležitějším projevem pásmové nemoci je narušení spánkového cyklu těla – cyklus probouzení/usínání. Klinické a patofyziologické studie také ukazují, že pásmové poruchy mohou vyvolat nebo zhoršit již existující emocionální poruchy.
Základem pásmové nemoci a afektivních (emočních) poruch je dysregulace uvolňování melatoninu, a proto je melatonin účinný i v léčbě řady těchto symptomů. Kromě toho bylo zjištěno, že melatonin napomáhá v léčbě některých poruch nálad (například sezonní afektivní poruchy).
Melatonin působí přes MT 1 a 2 receptory, které jsou uloženy v suprachiasmatických jádrech hypothalamu, a je v těle jakýmsi "velitelem" – koordinátorem cirkadiánních rytmů. Mimo jiné srovnává porušené cirkadiánní rytmy a podporuje spánek v období pásmové nemoci. Působí i při jiných poruchách denních a spánkových rytmů (například u poruch vznikajících následkem práce ve směnném provozu).
Zjistilo se, že při letech přes 7–8 časových pásem bylo podávání melatoninu po letu účinné, ale při delších letech bylo potřeba jej podávat 2–3 dny předem. Pro zvládnutí negativních účinků dlouhých letů bylo navrženo utlumení denních rytmů spolu s podáváním melatoninu přibližně v té době, kdy se cestovatel obvykle doma ukládá ke spánku.
Současný výzkum v oblasti léčby pásmové nemoci pomocí melatoninu dospěl k objevu dvou farmakologických látek – ramelteonu a agomelatinu. Jsou agonisty MT 1 a 2 receptorů, ale ve srovnání s melatoninem mají delší biologický poločas a větší afinitu k receptorům. Všeobecně se od nich očekává, že v budoucnu pomohou vyléčit či předejít řadě poruch cirkadiánních rytmů.
(jnl)
Zdroj: Srinivasan V, Spence DW, Pandi-Perumal SR, Trakht I, Cardinali DP. Jet lag: therapeutic use of melatonin and possible application of melatonin analogs. Travel Med Infect Dis. 2008 Jan–Mar;6(1–2):17-28. Epub 2008 Jan 28., www.medscape.com
