Lékaři z gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Motol se v minulých letech zabývali prospektivní studií svých pacientek, které byly závislé na heroinu nebo byly zařazeny do substituční léčby. Studie hodnotí těhotenství žen nejen z pohledu fyziologických parametrů, ale zkoumá i jeho socioekonomické faktory.
Během tří let se podařilo do prenatální péče soustředit celkem 107 těhotných žen, z nichž 47 bylo závislých na heroinu a 60 užívalo substituční léčbu. Celkem 24 žen bylo substituováno buprenorfinem a 36 metadonem. Lékaři sledovali délku trvání těhotenství, jeho případné komplikace, přírůstek hmotnosti, komplikace spojené s intravenózní aplikací drog a způsob, jakým probíhal porod. Zaměřili se však také na sociální a ekonomickou situaci těhotných žen – jejich věk, zaměstnání, skutečnost, zda těhotenství plánovaly, nebo bylo nechtěné, zda žily se stálým partnerem či manželem, jak často navštěvovaly prenatální poradnu apod.
Výsledky ukázaly, že věk žen závislých na heroinu je významně nižší oproti kategorii žen na substituční léčbě. S tím pochopitelně souvisí i četnost nechtěných těhotenství. Zároveň byla ve skupině žen závislých na heroinu podstatně vyšší nezaměstnanost.
Ženy ve zralejším věku užívající substituci tedy více plánovaly své těhotenství a měly větší zájem na jeho zdravém průběhu. Prenatální poradnu navštěvovaly všechny ženy užívající substitučně buprenorfin a téměř všechny ženy na substituční léčbě metadonem (32 ze 36 žen), kdežto ve skupině žen závislých na heroinu chodilo do poradny pouze 14 ze 44 závislých žen.
Je zajímavé, že přírůstek hmotnosti byl signifikantně vyšší u pacientek na buprenorfinu v porovnání nejen s uživatelkami heroinu, ale i s ženami na metadonu.
Ženy užívající dlouhodobě substituční léčbu mají lepší předpoklady pro nekomplikovaný průběh těhotenství, výchovu dítěte a jeho finanční zajištění. Většina takto stabilizovaných žen se totiž často zařazuje do pracovního procesu, má dokončené vzdělání a začlení se do normálního prostředí. Ženy si děti častěji přejí a přistupují podle toho i k prenatální péči, uvědomují si její hodnotu.
(pum)
Zdroj: Vavřinková B., Binder T.: Socioekonomická data, průběh těhotenství a porodu u žen závislých na opioidech a na substituční terapii; Čes. gynek. 2007, 72, č. 5, s. 330–335.
