Princip poškození dýchací soustavy kouřením si představíme snadno. Se srdcem a cévami je to ale daleko těžší. I vědci stále bojují s určením onoho klíčového toxického mechanismu. Průzkumy kardiovaskulární (srdce a cév se týkající) nemocnosti a úmrtnosti u kuřáků ale hovoří jasně.
Kouření v těle – potažmo v naší krvi – působí takto:
Poškozený vnitřní povrch cév umožňuje vznik chronického zánětu a „přicestování“ zánětlivých buněk do narušeného místa. Ty vychytávají částečky tuků, hlavně oxidovaného LDL cholesterolu, z krevního proudu. Částice procházejí dalšími změnami a vytvářejí kašovitou hmotu. Buněk a tuku přibývá, kolem se začíná množit vazivo ve snaze zahojit vznikající poškození a na světě je tukovovazivový plát, který zužuje průsvit cévy. Začíná to znít povědomě? Právě jsme popsali princip vzniku nechvalně známé aterosklerózy. Ta má samozřejmě i celou řadu dalších příčin a nacházíme ji i u nekuřáků, ovšem kouření jí „hraje do karet“ téměř v každé fázi vzniku.
Samotná ateroskleróza může způsobit, že orgánům zásobeným zúženými tepnami se při námaze nedostává krve, potažmo kyslíku, na což reagují prudkou bolestí. Nejtypičtějšími příklady jsou:
Tím, co nás ohrožuje na životě, ale není zúžení, nýbrž ucpání cévy. K němu dochází při ateroskleróze nejčastěji tak, že se naruší aterosklerotický plát a uvnitř cévy se náhle ocitnou tkáně, které tu nemají co dělat. Krev na to přirozeně reaguje srážením – opět si všimněte souvislosti s kouřením, které srážení krve podporuje. Méně běžnou, ale rovněž možnou cestou je ucpání tepny samotným utrženým plátem. Ať tak či onak, důsledkem bývá srdeční infarkt nebo cévní mozková příhoda.
I v tak ožehavém a diskutovaném tématu, jako je vliv kouření na lidské zdraví, stále existuje mnoho otazníků. Nikdo například přesně neví, jaká (a jestli vůbec) existuje souvislost mezi dávkou vdechnutého kouře a rizikem onemocnění srdce a cév. Nejpravděpodobnější je, že zde hrají vliv genetické faktory. Člověka, který pravidelně v restauraci dýchá cizí kouř, tak může tato dávka vystavovat stejnému riziku jako silného aktivního kuřáka.
Jak jsme již naznačili, přesně známé nejsou dokonce ani složky kouře, které „paseku“ v našich cévách způsobují. Výzkumy však hovoří jednoznačně: cigarety škodí a to, že přestanete kouřit, se na zdraví pozitivně projeví už za pár týdnů. Stojí to tedy za to, ať je vám třicet, nebo sedmdesát.
(luko)
Zdroje:
www.nhlbi.nih.gov
www.etymonline.com
www.sciencedirect.com
