Italská kuchyně je známá po celém světě. Jednoduchá, ale chutná jídla, hodně ryb, zeleniny a ovoce. Tak by se dala shrnout strava především jižních částí Itálie. Temperamentní povaha, ale zároveň pohodovější přístup k životu, slunce a také moře. To je další možný náhled na Itálii. Pacienti s IBD se tak mohou inspirovat nejen italskou kuchyní, ale i tamní pohodou. Možná jejich stylem života můžeme vysvětlit fakt, že v Itálii je mírně nižší incidence obou střevních zánětlivých chorob než v ČR nebo západní Evropě. Samozřejmě nelze jednoznačně stanovit, je-li nižší incidence způsobena životním stylem, stravou, nebo jen geografickým umístěním.
Italskou kuchyni si spojujeme především s pizzou a těstovinami. Těstovin najdete v Itálii prý i více než 400 druhů. Mimo jiné například špagety, tortellini, ravioli, tagliatelle, farfalle, lasagne, manate, fusilli a mnoho dalších. Oblíbenou pochoutkou je zmrzlina a z moučníků tiramisu.
Polévky bývají často rybí nebo zeleninové a jejich konzumace se samozřejmě snižuje s teplejším podnebím od severu k jihu. Příkladem může být polévka acquacotta, která pochází z Toskánska. V překladu znamená „vařená voda“ a často se recepty na ni odlišují podle sezóny a oblasti. Obvykle je acquacotta jednoduchá polévka ze zeleniny a sušených hub. Pro ozdobu i chuť se na ni závěrem často pokládá pošírované (tj. ztracené) vejce.
Z mas se často používá maso telecí a kuřecí, výborné jsou různé ryby nebo plody moře. Z oblíbených pokrmů nesmí chybět pizza, která se připravuje z mouky, kvasnic, soli a olivového oleje. Mezi nejtypičtější suroviny pokládané na pizzu patří rajčata, mozzarella a často bazalka. Obvykle bývá pizza mnohem jednodušší v Itálii než v Čechách, kde máme tendenci přidávat velké množství surovin. Přitom původně byla pizza jídlo chudých. Například pizza Margherita, jejímž základem jsou jen rajčata, mozzarella a bazalka, pochází z původně chudého kraje Neapole a okolí.
Dalším chutným a rychlým jídlem je rizoto, převládající především na severu Itálie, kde se také rýže pěstuje. Protože si všichni spojují Itálii především s pizzou a těstovinami a rýže zůstává v pozadí, je vhodné uvést, že rýže je vynikající jídlo i z dietetického hlediska nejen pro pacienty se střevními záněty. Rizoto se připravuje z krátké kulaté rýže, nejlépe z rýže Arborio, Carnaroli nebo Vialone Nano.
O tom, že Itálie může být, či spíše je rájem pro gurmány, nikdo nepochybuje. Mezi další kvalitní a chutné potraviny patří sušené šunky prosciutto, parmská šunka nebo mortadela a sýry, jako je parmazán, gorgonzola, fontina nebo mozzarella. Výborné jsou různé saláty ochucené olivovým olejem nebo balzamikovým octem.
Dezert tiramisu má celkem pestrou historii. Pochází z Toskánska, ale velmi oblíbenou pochoutkou se stal až ve Florencii v 19. stol. Odsud se jeho sláva šířila dále do Evropy i Ameriky. Tiramisu je jedním z nejúžasnějších, ale také nejtučnějších moučníků na světě. Jeho název se může přeložit jako „povzbuď mě, vzchop mě“. Kalorická hodnota a přídavek kávy dokážou totiž dodat energii a povzbudit. Tiramisu si dle legend dávaly k svačině i proslulé benátské kurtizány.
Celé menu skládající se z polévky, hlavního jídla v podobě rizota a dezertu tiramisu můžete završit kvalitní kávou nebo dobrým vínem, samozřejmě podle individuální snášenlivosti. Italská vína patří mezi jedna z nejlepších a také nejvíce exportovaných vín na světě. Známé značky jsou například Sangiovese, Lambrusco, Barbera, Chianti, Montepulciano, Trebbiano Toscano. Káva se v Itálii pije velmi silná a obvykle ve velmi malém šálku, takže záleží na chuťových preferencích, zvolíte-li italské piccolo, nebo větší espreso. Zajímavostí ale je, že v malé kávě (20–30 ml kávy známé jako piccolo) se vyluhuje jen 10 % kofeinu. Čím je delší průtok vody, a tedy větší káva, tím více obsahuje kofeinu. Proto Italové, přestože pijí třeba i 10 káv denně, jsou méně zvyklí na kofein než Češi, kteří mají raději kávu s větším objemem vody.
