Logo  preLekára.sk
Prihlásiť
  • Články
    • Z medicíny
  • Časopisy
  • Kurzy
  • Témy
  • Kongresy
  • Videa
  • Podcasty
  • Kariéra
  • Kalendár kongresov
Odoberajte náš newsletter
Logo preLekára.sk
  • Články
    Články
    • Z medicíny

    Top novinky

    S MUDr. Robertem Šáhó o dnešním pohledu na mukopolysacharidózy: Od fatální prognózy k novým nadějím a možnostem léčby
    Nejnovější pokroky v péči o pacienty s NCL2: Kauzální léčba je v Česku dostupná, klíčem k úspěchu je včasná diagnostika
    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    Spectral characteristics of urine from patients with end-stage kidney disease analyzed using Raman Chemometric Urinalysis (Rametrix)
    cagA gene EPIYA motif genetic characterization from Colombian Helicobacter pylori isolates: Standardization of a molecular test for rapid clinical laboratory detection
    Human-raptor conflict in rural settlements of Colombia
    Maternal depressive symptoms and children’s cognitive development: Does early childcare and child’s sex matter?

    Nové číslo

    4
    Rehabilitace a fyzikální lékařství
    2025:Číslo 4
  • Kurzy
    Kurzy
  • Témy
    Témy

    Top novinky

    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami
    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi
    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Len pre vás

    Staňte sa súčasťou komunity a získajte prístup k obsahu na mieru.

    Prihlásiť
  • Kongresy
    Kongresy
  • Videa
    Videa

    Nové videá

    VIDEOPREZENTACE OHD 2023: Současné trendy v léčbě CML a ALL
    VIDEOPREZENTACE OHD 2023: Současné trendy v léčbě CML a ALL
    Záznam webinára Cielená diagnostika a liečba získanej hemofílie A z 26.1.2023
    Záznam webinára Cielená diagnostika a liečba získanej hemofílie A z 26.1.2023
  • Podcasty
    Podcasty

    Najčítanejšie

    Litiáza dolného kalichu: Kedy s liečbou počkať a kedy zasiahnuť?
    Ako vyberať endpointy klinických štúdií
    Prečo onkológia potrebuje inovatívne dizajny a reálne dáta
    Aká dôležitá je štatistická významnosť
  • Kariéra
    Kariéra

    Odporúčané pozície

  • Kalendár kongresov
    Kalendár kongresov
SK logo
    Články
    • Z medicíny
    Časopisy
    Kurzy
    Témy
    Kongresy
    Videa
    Podcasty
    Kariéra
    Kalendár kongresov

    © 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
    Stránky preLekára.sk sú určené výhradne odborníkom v zdravotníctve. Čítajte prehlásenie a Zásady spracovania osobných údajov.

    Prihlásiť
    preLekára.skČlánkyZ medicíny
    Z medicíny

    S vařečkou kolem světa - finská kuchyně

    15. mája 2019
    3 min čítania
    Finsko je někdy nazýváno zemí tisíců jezer. Někdo si ale místo vodních ploch představí soby, zimu nebo dny za polárním kruhem, kdy vůbec nezapadá nebo naopak nevychází slunce.

    Finsko je někdy nazýváno zemí tisíců jezer. Někdo si ale místo vodních ploch představí soby, zimu nebo dny za polárním kruhem, kdy vůbec nezapadá nebo naopak nevychází slunce. Pro nás, Středoevropany, má finská kuchyně stejně jako norská a švédská, nádech rybí exotiky v podobě časté konzumace lososa a jiných ryb, které v Česku patří mezi poměrně drahé potraviny. Přitom pro obyvatele Skandinávie je vlastně losos úplně obyčejná a všední ryba jako pro nás například kapr. Finská kuchyně ale není založena jen na pokrmech z ryb. Mísí v sobě vliv všech skandinávských zemí a Ruska.

    Reklama

    Bohužel ani Finové nejsou ušetřeni problémů se střevními záněty a počet pacientů s IBD je oproti jižní Evropě výrazně vyšší. Incidence pacientů se v posledních letech zvyšuje a to i přesto, že je možné říci, že obyvatelé Finska mohou konzumovat místní suroviny pocházející z nejčistší evropské přírody. Incidence se pohybuje kolem 34 nově diagnostikovaných pacientů za rok na 100 tisíc obyvatel s převahou pacientů s ulcerózní kolitidou.

    Reklama

    Ze světového hlediska není finská kuchyně vlastně ničím obzvlášť zajímavá. Přesto je specifická a hodna pozornosti. Místní strava vyniká plností a hutností, především kvůli chladnějším klimatickým poměrům. Ale je vyvážená a pestrá. Finové také milují sladké zákusky. Oblíbenou polévkou, která se tradičně podává každý čtvrtek, je polévka hrachová (s hrachem, uzeným vepřovým masem, solí a majoránkou). Jenže luštěninová polévka není obvykle příliš vhodná pro lidi trpícími zánětem střeva. Pacienti s IBD tak mohou namísto ní vyzkoušet chutnou rybí polévku z lososa.

    Vzhledem k velké rozloze země a sousedství se Švédskem se finská kuchyně v západní a jižní části inspiruje švédskou gastronomií. Konzumují se zde často mořské ryby, hlavně tresky. Ze Švédska Finové převzali oblíbený a nám také známý pokrm – kuličky z mletého masa s bramborem.

    Kuchyně východní části zase oplývá rybami ze sladkovodních jezer a pečivem z tmavých žitných chlebů, ochucených sekanými ořechy a semínky. Velmi zajímavou specialitou je kalakukko, která má velmi dlouhou tradici a jsou to smažené rybičky muikku (v poslední době se používají i varianty z lososa či krevet) zapečené v chlebovém těstě. Oblíbeným ochucovadlem jsou houby, jejichž konzumace se rozšířila v devatenáctém století, kdy Finsko bylo součástí ruské říše.

    A severská část země, Laponsko, nabízí často sobí a také losí maso. Typickou laponskou specialitou je nahrubo nakrouhané sobí maso -  poronkäristys. Tato specialita se dusí pouze se špetkou soli a podává se s bramborovou kaší a omáčkou z proslazených brusinek. Sobí i losí maso mají tak výraznou chuť, že nepotřebují žádné větší ochucování. V Čechách si asi jen tak sobí nebo losí maso nedopřejeme, ale můžeme si zde alespoň dopřát běžnou finskou rybu – lososa.

    Prakticky v celé zemi jsou často používány lesní plody, jako jsou brusinky, borůvky či moruše. A Finové si také rádi dopřávají sezónní tradiční jídla. Začátkem roku, respektive 5.2., se slaví Runenbergův den. Runenberg byl slavný finský spisovatel, který ke konci života ležel upoután na lůžko, a jeho obětavá žena mu pekla nejrůznější druhy sladkého i slaného pečiva. Takto tedy vznikly Runenbergovy dortíky (Runenbergin torttut), které je možné koupit v obchodech jen přibližně týden před tímto datem. Většina Finů je ale dělá tradičně přímo doma.

    V době masopustu, respektive na jeho začátku se peče laskiaispulla. Jedná se o oblíbenou verzi finského sladkého pečiva (finsky pulla), které je plněné šlehačkou, rybízovou či malinovou marmeládou a pořádným kusem marcipánu. Koncem léta je ve Finsku sezóna raků, ze kterých se dělají velmi chutné pokrmy. A začátkem prosince se slaví Den nezávislosti. Tento den se pečou různé dorty, podle rodinných tradic. V období Vánoc Finové pořádají večírky zvané „Pikkujoulu“ neboli „malé Vánoce“, kde se setkávají s přáteli. Na těchto setkáních popíjí nápoj Glöggi a pojídají typické perníčky nebo třeba joulutortut, což jsou nadýchané zákusky z listového těsta s povidly.

    Za zmínku stojí obliba Finů v kávě a v mléčných nápojích. Finové mají kávu opravdu rádi a samozřejmostí je v každé kavárně či restauraci dostatek čisté vody, která se podává nejen ke kávě, ale i k pokrmům. K pokrmům si Finové také dávají podmáslí či kyšku. A protože my Češi jsme pivní národ, jak se tím rádi chlubíme, nesmí chybět zmínka i o pivu. Výborné pivo jsou například Karhu či silná černá piva značek Olvi či Koff.

    Rybí polévka – vývar:

    8 dcl vody

    6 menších brambor

    2 mrkve

    2 cibule

    6 kousků nového koření a 2 bobkové listy

    500 g filetů z lososa

    sůl

    6 lžic kopru

    2 dcl smetany nebo mléka – jen dle chuti a snášenlivosti

    Omyjte, oloupjte a nakrájejte brambory, mrkev a cibuli. Dejte zeleninu vařit do hrnce společně s novým kořením, bobkovým listem. Vše uvařte do měkka. Z lososa odstraňte kůži a kosti a nakrájejte maso na kostičky. Polévku osolte a pak přidejte kostičky z lososa a dle chuti a snášenlivosti můžete přidat ještě smetanu (případně mléko). Poté vařte na mírném ohni ještě přibližně 5 minut.

    Polévka se tradičně servíruje s koprem a chlebem.

    Jednoduše upečený losos (množství dle počtu strávníků):

    Filé z lososa

    Sůl, pepř, sušený kopr a citronová šťáva (vše dle chuti a snášenlivosti)

    Brambory

    Brusinková omáčka na dochucení

    Z lososa odstraňte případné kosti. Potřete pečící plech lehce tukem a položte lososa kůží dolů na plech. Plátky masa poté rovnoměrně posypte solí, pepřem a koprem. Pečte na 200°C přibližně 20-25 minut. Na závěr můžete lososa pokapat trochou citronové šťávy. Jako přílohu můžete použít brambory v jakékoliv úpravě. Velmi chutné k lososu jsou brambory upečené v troubě společně s lososem (nakrájené plátky brambor můžete rozložit na rybu a upéci je společně na jednom plechu) anebo máte-li elektrický plátový gril, tak si na něm upečte plátky brambor bez tuku. Brambory můžete servírovat s brusinkovou omáčkou.

    Rybízové glöggi:

    7 dcl šťávy (džusu) z černého rybízu

    Hnědý cukr (dle chuti, přibližně 25 g)

    Skořice

    5 kousků nového koření a 10 kousků hřebíčku

    Rozinky a mandle

    Smíchejte rybízovou šťávu, vodu (množství podle chuti), cukr a koření a vařte 10 minut. Do horkého nápoje přidejte rozinky a mandle a můžete servírovat.

    Populárne články

    Z medicíny
    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
    Z medicíny
    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    1. decembra 2025
    1. decembra 2025
    Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatia (CIDP) je imunopatologicky sprostredkované ochorenie postihujúce myelín periférnych nervov. Nasledujúci stručný prehľad okrem iného vychádza z odporúčaní EAN/PNS 2021 pre diagnostiku a liečbu CIDP.
    Z medicíny
    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami −⁠ primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) −⁠ a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
    Z medicíny
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
    Z medicíny
    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL

    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie11. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie11. februára 2026
    Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.

    Súvisiace

    Reklama

    Odporúčané

    Reklama
    Z medicíny
    S MUDr. Robertem Šáhó o dnešním pohledu na mukopolysacharidózy: Od fatální prognózy k novým nadějím a možnostem léčby

    S MUDr. Robertem Šáhó o dnešním pohledu na mukopolysacharidózy: Od fatální prognózy k novým nadějím a možnostem léčby

    16. marca 2026
    16. marca 2026
    Mukopolysacharidózy (MPS) patří mezi lysosomová střádavá onemocnění s typicky multisystémovým postižením – od kraniofaciální dysmorfie a skeletálních změn přes kardiální komplikace až po neurologické symptomy. Přestože jde převážně o dětské pacienty s často závažnou prognózou, možnosti léčby se v posledních letech výrazně rozšířily: od transplantace hematopoetických kmenových buněk přes enzymovou substituční terapii až po rozvíjející se genové přístupy. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze, kde je soustředěna péče o pacienty s MPS z celého Česka, vysvětluje, na které varovné klinické znaky bychom měli myslet, jak prakticky postupovat v diagnostice a proč je časné stanovení diagnózy klíčové pro skutečný přínos léčby i kvalitu života dítěte a jeho rodiny.
    Z medicíny
    Nejnovější pokroky v péči o pacienty s NCL2: Kauzální léčba je v Česku dostupná, klíčem k úspěchu je včasná diagnostika

    Nejnovější pokroky v péči o pacienty s NCL2: Kauzální léčba je v Česku dostupná, klíčem k úspěchu je včasná diagnostika

    9. marca 2026
    9. marca 2026
    Neuronální ceroidní lipofuscinóza typu 2 (NCL2) je vzácné neurodegenerativní onemocnění, které se typicky manifestuje v raném dětství farmakorezistentní epilepsií, ataxií a progresivní ztrátou nabytých dovedností. Díky dostupnosti kauzální enzymové substituční terapie se však nyní prognóza pacientů výrazně zlepšila – za předpokladu včasné diagnostiky. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze – jediného pracoviště v Česku specializovaného na léčbu NCL2 – v následujícím rozhovoru shrnuje, na které klinické příznaky myslet, jak urychlit diagnostiku a proč je role praktického lékaře pro děti a dorost v časném záchytu onemocnění naprosto klíčová.
    Z medicíny
    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL

    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie11. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie11. februára 2026
    Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
    Z medicíny
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
    Z medicíny
    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami −⁠ primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) −⁠ a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
    Z medicíny
    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
    Z medicíny
    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Z medicíny
    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    1. decembra 2025
    1. decembra 2025
    Z medicíny
    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Z medicíny
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Z medicíny
    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Z medicíny
    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    1. decembra 2025
    1. decembra 2025
    Z medicíny
    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Z medicíny
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026