Cílem studie bylo určit prevalenci ICS/ICD u pacientů podstupujících radioterapii a výskyt komplikací souvisejících s tímto zařízením při standardní klinické péči. Do studie, která proběhla v jednom zdravotnickém zařízení terciární péče, bylo prospektivně zařazeno 34 706 po sobě následujících pacientů podstupujících radioterapii. Byli vyhledáni pacienti s ICS/ICD a zaznamenány údaje o jejich onkologickém onemocnění, plánu radioterapie, dávce radiace na ICS/ICD a poruše funkce tohoto přístroje v průběhu radioterapie.
ICS/ICD mělo 261 pacientů (0,8 %, průměrný věk 77,9 ± 9,4 roku). U 79,3 % z nich se jednalo o ICS a u 20,7 % o ICD. Radioterapie byla zacílena ve 27,4 % na hlavu a krk, ve 30,0 % na hrudník a ve 32,6 % na břicho či pánev. Kontinuální monitorování srdeční činnosti bylo nutné u 63,2 % pacientů, použití magnetu během radioterapie u 18,8 %, přeprogramování implantovaného přístroje u 14,6 % a umístění přístroje na kontralaterální stranu u 3,4 % pacientů. Během radioterapie se nesprávná funkce ICS/ICD objevila u 4 (1,5 %) pacientů: u 3 z nich došlo k hemodynamicky tolerované stimulaci komor na maximální rychlost senzoru a u 1 k resetování přístroje při zapnutí. Žádný pacient v důsledku poškození ICS/ICD nezemřel a u nikoho z nich nedošlo k trvalému poškození přístroje.
Autoři došli k závěru, že při adekvátní péči nepředstavuje radioterapie významné riziko pro ICS/ICD.
(zza)
Zdroj: Brambatti M., Mathew R., Strang B. et al. Management of patients with implantable cardioverter-defibrillators and pacemakers who require radiation therapy. Heart Rhythm 2015 Oct; 12 (10): 2148–2154.
