Přesto, že se čas od času při použití biologické léčby objeví vedlejší účinky, benefity stále mnohonásobně převyšují rizika. Navíc se pole její působnosti stále rozšiřuje do dalších a dalších oborů medicíny. I ta nejlepší léčba není stoprocentně bez rizik. Je proto více než spravedlivé její případné vedlejší účinky nezatajovat. To ale nic nemění na faktu, že cílená léčba je velkou nadějí pro lidi s revmatoidní artritidou, roztroušenou sklerózou nebo třeba nespecifickými střevními záněty. Dva případy nežádoucích účinků v podobě kožních lézí po léčbě biologickou léčbou popsali nizozemští lékaři.
Prvním pacientem byl 41letý muž, který dorazil k lékaři kvůli velkému rozsevu malých neštoviček na nohách. Pacient už od svých 16 let trpěl vážnou formou ankylozující spondylitidy a Crohnovou chorobou. Dlouhodobě byl léčen protizánětlivými léky a v poslední době i pomocí biologické léčby, konkrétně infliximabem. Kvůli těžkému rozšíření neštoviček i na ramena, ruce a plosky nohou však musela být léčba přerušena a nasazena kožní léčba speciální mastí. Mezitím se podařilo neštovičky pomocí laboratorního vyšetření a konzilia s kožním lékařem diagnostikovat jako těžkou lupénku. Po sedmi týdnech mohla být znovu terapie biologickou léčbou obnovena. Po jejím zahájení se pacientův stav výrazně zlepšil a kromě kožních lézí se přiměřené klinické odpovědi dočkala i Crohnova choroba.
Druhým pacientem byla 62letá žena, která se už více než deset let léčila s diagnózou erozivní revmatoidní artritidy. Do péče nizozemských lékařů byla přijata pro kožní abnormality na rukách a nohách a více než dvouměsíční horečnaté onemocnění. Během té doby se u ní jak na dlaních, tak i na ploskách nohou objevily malé neštovičky, navíc si stěžovala i na oteklé a bolestivé ruce a kolena. Také si stěžovala na ranní jedenapůlhodinovou ztuhlost a ztrátu 3 kg hmotnosti. Kožní léze se u ní objevily po páté infuzi infliximabu, přičemž předchozí medikace se obešla bez nežádoucích účinků. Stejně jako u předchozího pacienta i u ní byla potvrzena diagnóza lupénky, která byla následně léčená pomocí speciálních kožních mastí. Po měsíčním přerušení biologické léčby se tak mohlo v terapii pokračovat. Ta se už obešla bez jakýchkoliv komplikací.
(kam)
Zdroj:
Starmans-Kool M. J. et al.: Pustular skin lesions in patients treated with infliximab: report of two cases. Rheumatol Int. 2005 Sep; 25 (7): 550–2.
