Francouzská studie hodnotila přístup praktických lékařů k prevenci rakoviny kůže a souvisejícím vyšetřením v rámci jejich běžné lékařské praxe. Důvodem je mimo jiné vzestupná tendence výskytu rakoviny kůže. Výskyt nemelanomových kožních nádorů je v západní Evropě odhadován na 109–148 případů na 100 000 obyvatel.
V rámci průřezové multicentrické studie se hodnotilo 17 019 návštěv pacientů u 128 praktických lékařů. Průměrný věk pacienta byl 54,3 roku. U všech návštěv byly monitorovány důvody vyhledání lékaře a jeho úkon byl označen jako konzultace, klinické vyšetření či odeslání pacienta ke specialistovi.
Návštěvy byly dle důvodů rozděleny do tří kategorií:
Pouze 0,7 % všech hodnocených návštěv (odpovídá počtu 123) se týkalo rakoviny kůže. Průměrná délka návštěvy byla v takovém případě 18,4 minuty. Další dermatologické problémy byly předmětem 8,9 % návštěv praktického lékaře (počet 1 521) a jejich průměrná délka činila 17,8 minuty. V 90,3 % případů návštěv (což odpovídalo počtu 15 375) řešil pacient s lékařem jiný zdravotní problém. Průměrná délka takové návštěvy byla 17,1 minuty.
Návštěvy praktického lékaře byly hodnoceny jako týkající se rakoviny kůže, pokud při nich:
U tohoto druhu návštěvy praktického lékaře byli lékaři ti aktivnější, kdo iniciovali téma prevence či vyšetření. Stalo se tak v 70,7 % případů. V rámci vyšetření převažovala péče o konkrétní kožní projevy, naopak vyšetření kůže celého těla bylo v pozadí.
Přestože návštěvy praktického lékaře související s tématem rakoviny kůže trvaly v průměru o 1,5 minuty déle než návštěvy uskutečněné z jiného důvodu, lékaři při nich provedli méně klinických vyšetření (67,5 %) než při řešení jiných zdravotních problémů (97,1 %). Dále třikrát častěji odesílali pacienty k odbornému lékaři (dermatologovi) než v případě jiných obtíží.
Studie ukazuje nízký počet návštěv u praktického lékaře, jejichž předmětem je rakovina kůže. Důvodem může být omezená kapacita praktických lékařů související s časovou náročností vyšetření kůže celého těla i nároky na odbornost. Tomu odpovídá i četnost odesílání pacientů na dermatologické vyšetření.
Některé prameny podle autorů studie dokládají, že právě role praktického lékaře je v prevenci rakoviny kůže velmi důležitá – mimo jiné proto, že komunikace s lékařem, kterého pacienti znají, je efektivnější než neosobní komunikace jinými kanály. Výsledky naznačují, že praktičtí lékaři si svou důležitou roli v prevenci rakoviny kůže uvědomují a jsou v této problematice aktivní. Odpověď na otázku, zda by intenzivnější edukace pacientů pomohla zvýšit počet návštěv týkajících se rakoviny kůže, by mohly poskytnout kvalitativní rozhovory s praktickými lékaři, které autoři studie vnímají jako způsob, jak dále rozvíjet tuto problematiku.
(pak)
Zdroj: Rat C., Houd S., Gaultier A. et al. General practitioner management related to skin cancer prevention and screening during standard medical encounters: a French cross-sectional study based on the International Classification of Primary Care. BMJ Open 2017 Jan 30; 7 (1): e013033.
