Podávání antibiotik může narušit fyziologickou střevní mikrobiotu a způsobit závažnou komplikaci v podobě pseudomembranózní enterokolitidy, vyvolané bakterií Clostridium difficile. Z výsledků metaanalýzy publikované v roce 2017 v Cochrane Database of Systematic Reviews vyplývá, že v prevenci tohoto závažného onemocnění se mohou uplatňovat probiotika.
Hospitalizace a podávání antibiotik patří mezi významné nezávislé rizikové faktory vzniku průjmového onemocnění vyvolaného bakterií Clostridium difficile. Jedná se o takzvanou pseudomembranózní enterokolitidu, v jejíž patogenezi se uplatňuje klostridiový enterotoxin A a cytotoxin B. Probiotika jsou živé mikrobiální organismy, jež mohou být v adekvátním množství prospěšné pro zdraví. Současně představují potenciální strategii prevence pseudomembranózní enterokolitidy, i když v současnosti nejsou zahrnuta do recentních klinických doporučení profylaxe této závažné život ohrožující infekční komplikace.
Za účelem této metaanalýzy byly prohledány databáze PubMed, Embase a Central a specializovaný registr Cochrane IBD Group, a to od jejich založení až po březen 2017. Do metaanalýzy byly zahrnuty randomizované kontrolované klinické studie zabývající se užitím probiotik v prevenci pseudomembranózní enterokolitidy nebo infekce vyvolané C. difficile.
Primárním cílem byla incidence pseudomembranózní enterokolitidy. Mezi sekundární cíle patřily průkaz infekčního agens ve stolici, nežádoucí účinky, průjem asociovaný s antibiotiky a doba hospitalizace.
Inkluzní kritéria splnilo 31 studií s celkovým počtem 8672 pacientů. Souhrnná analýza všech případů prokázala v případě prevence probiotiky snížení rizika pseudomembranózní enterokolitidy o 60 %. Incidence pseudomembranózní enterokolitidy činila ve skupině dostávající probiotika 1,5 % (70/4525), ve skupině dostávající placebo nebo žádnou léčbu 4 % (164/4147; relativní riziko [RR] 0,40; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,30–0,52).
Obdobné výsledky byly prokázány i v post hoc analýze podskupin. Incidence pseudomembranózní enterokolitidy u hospitalizovaných pacientů užívajících probiotika činila 1,7 %, u kontrolní skupiny 4,2 % (number needed to treat [NNT] = 40); u dospělých 1,4 % (kontrolní skupina 3,3 %; NNT = 53), u dětí 2,5 % (kontrolní skupina 7,5 %; NNT = 20) a u pacientů s > 5% rizikem pseudomembranózní enterokolitidy činila incidence 3,1 % (kontrolní skupina 11,6 %; NNT = 12).
Podávání probiotik snížilo výskyt nežádoucích příhod o 17 % (RR 0,83; 95% CI 0,71–0,97), v obou skupinách se nejčastěji jednalo o běžné vedlejší účinky v podobě bolestí břicha, nevolnosti, horečky, měkké stolice, plynatosti a poruch chuti. Při podávání probiotik nebyly zaznamenány žádné závažné příhody spojené s touto léčbou (bakteriémie, fungémie).
Z výsledků studie vyplývá, že podávání probiotik signifikantně snížilo celkovou incidenci pseudomembranózní enterokolitidy, vyvolané C. difficile. Obdobných výsledků bylo dosaženo i v případě analýzy podskupin.
(holi)
Zdroj: Goldenberg J. Z., Yap C., Lytvyn L. et al. Probiotics for the prevention of Clostridium difficile-associated diarrhea in adults and children. Cochrane Database Syst Rev 2017 Dec 19; 12: CD006095, doi: 10.1002/14651858.CD006095.pub4.
