Z výzkumu mimo jiné vyplynulo, že:

• 76 % respondentů se domnívá, že vůči antibiotikům je rezistentní lidský organismus, nikoliv bakterie.
• 66 % dotázaných si myslí, že pokud užívají antibiotika podle předpisu, riziko rezistence jim nehrozí.
• 64 % respondentů je přesvědčeno, že antibiotika lze použít k léčbě virových onemocnění.
• 64 % dotázaných ví, že rezistence k antibiotikům může postihnout je osobně nebo členy jejich rodiny, ale 57 % je toho názoru, že proti vzniku této rezistence nemohou nic udělat.
• 44 % respondentů se domnívá, že rezistence je problémem pouze u lidí, kteří užívají antibiotika pravidelně.
• 32 % dotázaných si dokonce myslí, že antibiotika mohou přestat užívat, jakmile se jim udělá lépe, a nemusejí dobrat celou předepsanou kúru.

„Přicházíme o antibiotika první volby. Léčba řady běžných infekcí je proto obtížnější a náhradní terapie je dražší, toxičtější, vyžaduje i delší podávání. Svět jde vstříc takzvané postantibiotické éře, kdy budou znovu zabíjet běžné infekce. Pokud bude současný trend pokračovat, stanou se běžné postupy současné medicíny, jako jsou transplantace orgánů, náhrady kloubů, chemoterapie nebo péče o předčasně narozené novorozence velmi obtížnými až nebezpečnými zákroky. A to bude znamenat konec moderní medicíny, jak ji dnes známe,“ varuje ředitelka WHO dr. Margaret Chan.

Zástupce WHO pro antimikrobiální rezistenci dr. Keiji Fukada dodává, že principiálním důvodem rozvoje rezistence na antibiotika je jejich nadměrné a nesprávné používání. V první řadě lékaři svým pacientům musejí vysvětlit, že na virové infekce antibiotika nezabírají, a v případě preskripce antibiotik v indikovaných případech je třeba nemocnému zdůraznit, že je nutné doužívat celou předepsanou kúru.

(zza)

Zdroj: Brooks M. Public confused about antibiotic resistence, WHO says. Medscape Medical News 2015 Nov 16.
Dostupné na: http://www.medscape.com/viewarticle/854564