Logo  preLekára.sk
Prihlásiť
  • Články
    • Z medicíny
  • Časopisy
  • Kurzy
  • Témy
  • Kongresy
  • Videa
  • Podcasty
  • Kariéra
  • Kalendár kongresov
Odoberajte náš newsletter
Logo preLekára.sk
  • Články
    Články
    • Z medicíny

    Top novinky

    S MUDr. Robertem Šáhó o dnešním pohledu na mukopolysacharidózy: Od fatální prognózy k novým nadějím a možnostem léčby
    Nejnovější pokroky v péči o pacienty s NCL2: Kauzální léčba je v Česku dostupná, klíčem k úspěchu je včasná diagnostika
    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    Spectral characteristics of urine from patients with end-stage kidney disease analyzed using Raman Chemometric Urinalysis (Rametrix)
    cagA gene EPIYA motif genetic characterization from Colombian Helicobacter pylori isolates: Standardization of a molecular test for rapid clinical laboratory detection
    Human-raptor conflict in rural settlements of Colombia
    Maternal depressive symptoms and children’s cognitive development: Does early childcare and child’s sex matter?

    Nové číslo

    4
    Rehabilitace a fyzikální lékařství
    2025:Číslo 4
  • Kurzy
    Kurzy
  • Témy
    Témy

    Top novinky

    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami
    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi
    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Len pre vás

    Staňte sa súčasťou komunity a získajte prístup k obsahu na mieru.

    Prihlásiť
  • Kongresy
    Kongresy
  • Videa
    Videa

    Nové videá

    VIDEOPREZENTACE OHD 2023: Současné trendy v léčbě CML a ALL
    VIDEOPREZENTACE OHD 2023: Současné trendy v léčbě CML a ALL
    Záznam webinára Cielená diagnostika a liečba získanej hemofílie A z 26.1.2023
    Záznam webinára Cielená diagnostika a liečba získanej hemofílie A z 26.1.2023
  • Podcasty
    Podcasty

    Najčítanejšie

    Litiáza dolného kalichu: Kedy s liečbou počkať a kedy zasiahnuť?
    Ako vyberať endpointy klinických štúdií
    Prečo onkológia potrebuje inovatívne dizajny a reálne dáta
    Aká dôležitá je štatistická významnosť
  • Kariéra
    Kariéra

    Odporúčané pozície

  • Kalendár kongresov
    Kalendár kongresov
SK logo
    Články
    • Z medicíny
    Časopisy
    Kurzy
    Témy
    Kongresy
    Videa
    Podcasty
    Kariéra
    Kalendár kongresov

    © 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
    Stránky preLekára.sk sú určené výhradne odborníkom v zdravotníctve. Čítajte prehlásenie a Zásady spracovania osobných údajov.

    Prihlásiť
    preLekára.skČlánkyZ medicíny
    Z medicíny

    Podávání biologik v těhotenství u žen se zánětlivým střevním onemocněním

    16. apríla 2015
    1 min čítania
    Biologika jsou efektivní terapií, která je čím dál častěji používána v terapii zánětlivých střevních onemocnění (IBD). Informace o efektu biologik na průběh a výsledky těhotenství jsou důležitým tématem, zejména proto, že IBD se poměrně často vyskytují ve věku, který se překrývá s reprodukčním obdobím ženy. 

    Biologika jsou efektivní terapií, která je čím dál častěji používána v terapii zánětlivých střevních onemocnění (IBD). Informace o efektu biologik na průběh a výsledky těhotenství jsou důležitým tématem, zejména proto, že IBD se poměrně často vyskytují ve věku, který se překrývá s reprodukčním obdobím ženy. 

    Reklama

    Obecně se ženám s IBD doporučuje otěhotnět v klidovém období onemocnění, protože to může snižovat riziko komplikací spojených s těhotenstvím (například předčasného porodu či nízké porodní hmotnosti dítěte). Efektivní kontroly aktivity onemocnění lze dosáhnout řadou různých medikamentů, které mohou zahrnovat také biologika. Mezi nejčastěji používaná biologika v terapii IBD patří infliximab, adalimumab, certolizumab pegol a golimumab.

    Reklama

    U ženy s IBD užívající biologickou léčbu, která otěhotní, či při zvažování nasazení biologické léčby u již těhotné ženy, jde vždy o rozhodnutí založené na daném případě. Zatím nejsou známy krátkodobé i dlouhodobé důsledky podávání biologik těhotným, protože to nebylo zkoumáno systematicky.

    V roce 2013 provedli gastroenterologové a epidemiologové průzkum literatury s cílem posoudit užívání antiTNF-alfa terapie v průběhu těhotenství žen s IBD. Cílem bylo posoudit, zda tato biologická léčba může zvýšit riziko spontánního potratu, předčasného porodu, porodu mrtvého dítěte či výskyt vrozených malformit, popřípadě zda může mít vliv na výskyt infekcí u novorozenců. Z 552 článků a abstraktů bylo na podkladě předem určených kritérií vybráno 58, které byly zahrnuty do systematické analýzy. Žádný z těchto článků bohužel nebyl výsledkem randomizované kontrolované studie.

    Dle této analýzy se nezdá, že by inhibitory TNF-alfa měly vliv na výsledky těhotenství žen s IBD či na stav novorozence (vrozené vady či zjevná imunosuprese). Další data pak nepotvrdila zvýšený výskyt infekce v prvním roce života u dětí matek s IBD léčených biologiky, a to ani při jejich kombinací s imunomodulátory.

    Tento přehled nenašel spojení mezi podáváním inhibitorů TNF-alfa u žen s IBD a zhoršenými výsledky těhotenství či zvýšeným výskytem kongenitálních abnormit. Autoři nicméně i přesto doporučují, aby podávání biologik bylo v těhotenství přerušeno, pokud je IBD ve stadiu remise, přičemž by měla být používána stejná kritéria pro vysazení jako u jiných pacientů. Nekontrolovaná IBD může znamenat pro matku a dítě větší riziko než potenciální rizika, která by mohla být spojená s podáváním inhibitorů TNF-alfa. Nicméně pokud byla biologika v těhotenství podávána, mělo by být u novorozenců pozdrženo podávání živých vakcín do doby, kdy nejsou biologika již dále prokazována v krvi dítěte.

    (eza)

    Zdroj: Nielsen O. H. et al. Safety of TNF-α inhibitors during IBD pregnancy: a systematic review. BMC Med 2013; 11: 174.

    Populárne články

    Z medicíny
    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
    Z medicíny
    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    1. decembra 2025
    1. decembra 2025
    Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatia (CIDP) je imunopatologicky sprostredkované ochorenie postihujúce myelín periférnych nervov. Nasledujúci stručný prehľad okrem iného vychádza z odporúčaní EAN/PNS 2021 pre diagnostiku a liečbu CIDP.
    Z medicíny
    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami −⁠ primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) −⁠ a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
    Z medicíny
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
    Z medicíny
    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL

    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie11. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie11. februára 2026
    Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.

    Súvisiace

    Reklama

    Odporúčané

    Reklama
    Z medicíny
    S MUDr. Robertem Šáhó o dnešním pohledu na mukopolysacharidózy: Od fatální prognózy k novým nadějím a možnostem léčby

    S MUDr. Robertem Šáhó o dnešním pohledu na mukopolysacharidózy: Od fatální prognózy k novým nadějím a možnostem léčby

    16. marca 2026
    16. marca 2026
    Mukopolysacharidózy (MPS) patří mezi lysosomová střádavá onemocnění s typicky multisystémovým postižením – od kraniofaciální dysmorfie a skeletálních změn přes kardiální komplikace až po neurologické symptomy. Přestože jde převážně o dětské pacienty s často závažnou prognózou, možnosti léčby se v posledních letech výrazně rozšířily: od transplantace hematopoetických kmenových buněk přes enzymovou substituční terapii až po rozvíjející se genové přístupy. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze, kde je soustředěna péče o pacienty s MPS z celého Česka, vysvětluje, na které varovné klinické znaky bychom měli myslet, jak prakticky postupovat v diagnostice a proč je časné stanovení diagnózy klíčové pro skutečný přínos léčby i kvalitu života dítěte a jeho rodiny.
    Z medicíny
    Nejnovější pokroky v péči o pacienty s NCL2: Kauzální léčba je v Česku dostupná, klíčem k úspěchu je včasná diagnostika

    Nejnovější pokroky v péči o pacienty s NCL2: Kauzální léčba je v Česku dostupná, klíčem k úspěchu je včasná diagnostika

    9. marca 2026
    9. marca 2026
    Neuronální ceroidní lipofuscinóza typu 2 (NCL2) je vzácné neurodegenerativní onemocnění, které se typicky manifestuje v raném dětství farmakorezistentní epilepsií, ataxií a progresivní ztrátou nabytých dovedností. Díky dostupnosti kauzální enzymové substituční terapie se však nyní prognóza pacientů výrazně zlepšila – za předpokladu včasné diagnostiky. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze – jediného pracoviště v Česku specializovaného na léčbu NCL2 – v následujícím rozhovoru shrnuje, na které klinické příznaky myslet, jak urychlit diagnostiku a proč je role praktického lékaře pro děti a dorost v časném záchytu onemocnění naprosto klíčová.
    Z medicíny
    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL

    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie11. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie11. februára 2026
    Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
    Z medicíny
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
    Z medicíny
    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami −⁠ primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) −⁠ a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
    Z medicíny
    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
    Z medicíny
    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Z medicíny
    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    1. decembra 2025
    1. decembra 2025
    Z medicíny
    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Z medicíny
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Z medicíny
    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Z medicíny
    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    1. decembra 2025
    1. decembra 2025
    Z medicíny
    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Z medicíny
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026