Složení našeho jídelníčku závisí na mnoha okolnostech. Kromě momentální nálady naší i našeho trávicího ústrojí a možností ledničky ho ovlivňuje překvapivě i počasí. Změny počasí však působí také na náš celkový zdravotní stav a tím i na trávicí ústrojí. A že to není žádná novinka, potvrzuje i fakt, že si toho už před mnoha staletími všiml sám Hippokrates.
Vnímavost člověka vůči změnám počasí má své odborné pojmenování – je to tzv. meteorosenzibilita. Až třetina Čechů na sobě nějakým způsobem změnu počasí pociťuje. Citlivější jsou obecně více ženy, staří lidé, malé děti a nemocní.
Tito takzvaní meteorosenzibilní lidé na sobě pociťují nadcházející změnu počasí mnohdy i dříve, než k ní dojde. Možná i z vlastní zkušenosti znáte, že vás před výraznějšími změnami počasí občas bolí hlava, píchá v jizvě nebo se ozývají klouby. Zhoršují se také potíže kardiaků (lidé s onemocněním srdečně-cévního systému), astmatiků a ani lidé s postižením trávicího traktu nejsou ušetřeni. Změny počasí nejvíce ovlivňují vředovou chorobu žaludku a dvanácterníku.
Naše trávení ovlivňují nejen rychlé změny počasí, ale svůj vliv má i střídání ročních období. Typickým zástupcem onemocnění, jehož projevy kolísají v průběhu roku, je ulcerózní kolitida (nespecifický zánět tlustého střeva a konečníku). K jejímu výraznému zhoršení dochází právě na jaře a na podzim.
Střídání ročních období hlavně v minulosti znamenalo výraznou změnu jídelníčku, čemuž bylo zažívání našich předků dobře přizpůsobeno. V létě byli zvyklí na větší přísun ovoce, v zimě naopak byla k dispozici těžší strava s větším množstvím tuků. To je možná důvod, proč si i dnes v parném létě dáte raději něco lehkého, zatímco v zimě snesete jídla mnohem těžší.
(pad)
Zdroj:
