Kouření představuje jeden z významných faktorů přispívajících ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Závislost na tabáku se přitom také řadí mezi choroby, které je možné léčit. Jak nejsnáze se cigaret zbavíte?
Abyste zvýšili své šance na úspěch, vyhledejte odborníka přes závislost na tabáku. Vedle specializovaných center se touto problematikou zabývají také někteří konkrétní lékaři – kardiologové, pneumologové, onkologové a další. K dispozici je také Linka pro odvykání kouření, na kterou je možné se obrátit s jakýmkoliv souvisejícím dotazem.
Stanovte si „den D“. Datum, kdy plánujete típnout svou poslední cigaretu, zaznamenejte do diáře a předem oznamte svému okolí. Čas, který vám do očekávaného okamžiku ještě zbývá, věnujte přípravě na první dny nekouření. Můžete snižovat počet vykouřených cigaret nebo zakoupit méně oblíbenou značku.
Ještě před „dnem D“ si udělejte seznam situací, které máte neodmyslitelně spojené s cigaretou. Kouříte ráno po probuzení? Po sexu? Při čekání na autobus? O pauze v práci? S kolegy v baru? Ve stresu či z radosti? … Pokud jste odhalili své kuřácké rituály, změňte je. Při čekání na autobus se vyzbrojte knihou, po probuzení si místo cigarety dejte osvěžující sprchu, pauzu v práci vyplňte zdravou svačinkou apod.
Alespoň v počátečním období se pokud možno vyhněte nejvíce rizikovým situacím, jako je chození do hospod a barů, kde ostatní kouří. Konzumace alkoholu by navíc mohla nebezpečí opětovného sáhnutí po cigaretě ještě zvýšit.
Pokud jste na nikotinu závislí také fyzicky, ptejte se v lékárně po možnostech takzvané substituční terapie. Dostupné jsou nikotinové žvýkačky, náplasti, inhalátory či pastilky. Důležité je také jejich správné užívání tak, aby byla dávka nikotinu dostačující a nedošlo k poddávkování či naopak předávkování.
V některých případech je vhodné také užívání léků, které zmírňují projevy abstinenčního syndromu. Jde o léky vázané na předpis, který vám může vystavit jakýkoliv lékař.
Zbavte se „kuřáckého nádobíčka“. Nemilosrdně vyhoďte všechny poschovávané popelníky, oblíbené zapalovače a cigarety poslední záchrany.
Své rozhodnutí nekouřit podpořte vypráním kouřem zapáchajících záclon, vyčistěním interiéru automobilu či novou výmalbou bytu, kde se dříve kouřilo.
Své okolí poproste, aby vaše rozhodnutí respektovalo. Pokud žijete s kuřákem, neměl by kouřit před vámi, v bytě, ve společném autě a své cigarety by měl nosit pouze u sebe.
Odvykání kouření jde nejsnadněji s podporou rodiny, přátel a odborníků – lékařů či psychologů.
Mukopolysacharidózy (MPS) patří mezi lysosomová střádavá onemocnění s typicky multisystémovým postižením – od kraniofaciální dysmorfie a skeletálních změn přes kardiální komplikace až po neurologické symptomy. Přestože jde převážně o dětské pacienty s často závažnou prognózou, možnosti léčby se v posledních letech výrazně rozšířily: od transplantace hematopoetických kmenových buněk přes enzymovou substituční terapii až po rozvíjející se genové přístupy. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze, kde je soustředěna péče o pacienty s MPS z celého Česka, vysvětluje, na které varovné klinické znaky bychom měli myslet, jak prakticky postupovat v diagnostice a proč je časné stanovení diagnózy klíčové pro skutečný přínos léčby i kvalitu života dítěte a jeho rodiny.
Neuronální ceroidní lipofuscinóza typu 2 (NCL2) je vzácné neurodegenerativní onemocnění, které se typicky manifestuje v raném dětství farmakorezistentní epilepsií, ataxií a progresivní ztrátou nabytých dovedností. Díky dostupnosti kauzální enzymové substituční terapie se však nyní prognóza pacientů výrazně zlepšila – za předpokladu včasné diagnostiky. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze – jediného pracoviště v Česku specializovaného na léčbu NCL2 – v následujícím rozhovoru shrnuje, na které klinické příznaky myslet, jak urychlit diagnostiku a proč je role praktického lékaře pro děti a dorost v časném záchytu onemocnění naprosto klíčová.
Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami − primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) − a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
