Podle klinické studie prováděné na Slovensku je kompresní skleroterapie (Feganova technika) nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem léčby žilních bércových vředů.
Podle klinické studie prováděné na Slovensku je kompresní skleroterapie (Feganova technika) nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem léčby žilních bércových vředů. Techniky opravy chlopní jsou vhodné jen u netrombotického hlubokého žilního refluxu. U pacientů s torpidními vředy, kde kompresní skleroterapie selhala, se může provést konstrukce nové chlopně za použití vmezeřeného transplantátu segmentu axilární žíly.
Parametry klinické studie
Pacienti s bércovými vředy léčení během posledních 20 let byli podle metody použité léčby rozděleni do tří skupin. Byla to skupina chirurgická (Linton), léčená skleroterapií (Fegan) a podstoupivší antirefluxní operaci na hlubokých žilách u torpidních ulcerací nereagujících na superficiální a perforátorovou terapii.
Soubor pacientů
Zařazeno bylo 793 pacientů s průměrným věkem 59 let (29–81). Z toho bylo 81 % (643) žen a 19 % (150) mužů. Největší rozměr vředu měl v průměru 32 mm (9–170). Vřed byl nejčastěji lokalizován v místě manžety, na chodidle a na laterálním lýtku. V době operace měl vřed průměrné stáří 5 měsíců. Reflux v hlubokých žilách je hlavní a primární příčina selhání žilní lýtkové svalové pumpy a byl nalezen u 90 % pacientů s žilní ulcerací.
Způsoby léčby ve studii
Klasická Lintonova operace (longitudinální faciotomie) byla prováděna do roku 1981. V té době se zavedla kompresní skleroterapie za užití Feganovy a Siggovy techniky. Jako sklerotizační látku používali autoři Polidocanol a S.T.D. Při kombinování obou látek došlo ke snížení množství použitého sklerotizujícího roztoku. Ve skupině pacientů s dosavadní neúspěšnou léčbou byla provedena valvuloplastika s transplantací axilárního segmentu. Topická léčba byla u všech pacientů stejná – na vředy byly přikládány čtverce s Ringerovým roztokem a třívrstvá kompresní bandáž. Kožní štěp byl transplantován jen při vředu větším než 5 cm.
Výsledky studie
Použitím kompresní skleroterapie (sodium tetradecyl sulfát, air-blok, 6týdenní komprese 45 mmHg, chůze 5–8 km denně) bylo možno dosáhnout uzavření 95 % všech bércových vředů žilního původu. Hojení do úplné epitelizace trvalo 39 ± 12 dní.
(ian)
Zdroj: CAMBAL, M., LABAS, P.: Venous leg ulcers – a surgical treatment. Bratislava Medical Journal. 2008, no. 109, s. 391–395.
