Evropská liga proti revmatismu (EULAR) vydala ve spolupráci s ACR (American College of Rheumatology) přepracovaná kritéria pro revmatoidní artritidu. Ta umožňují určit diagnózu ještě před rozvojem kloubního poškození. Důvodem přepracování těchto kritérií byla vlna kritiky původních klasifikačních kritérií z roku 1987, a to z důvodu chybění senzitivity v časných fázích nemoci. Druhým důvodem je i to, že od roku 1987 jsou dostupné také nové chorobu modifikující léky (DMARDs), které mohou kloubnímu poškození zabránit.
Mnoho pacientů předcházející klasifikační kritéria nenaplnila, dokud jejich nemoc nebyla v pokročilejším stadiu. Tím se ale současně vyskytla řada případů kloubního poškození. A tím byli limitováni i lékaři, kteří tak chorobu nemohli poznat v jejích časných fázích, což je zásadní pro vývoj nových terapeutických přístupů a zabránění stále dokola zmiňovanému poškození kloubů.
V roce 2008 proto vznikl nový 3fázový přístup v klasifikaci RA, aby bylo možno od sebe co nejlépe odlišit pacienty s nediferencovanou zánětlivou synovitidou, kteří jsou a nejsou ve vysokém riziku rozvoje perzistentní a/nebo erozivní formy nemoci.
V první fázi, která byla zaštítěna EULAR, byly prozkoumány dostupné údaje od pacientů s časnými fázemi RA, aby bylo možno identifikovat co možná nejlepší prediktory vysokého rizika rozvoje perzistentní a erozivní artritidy. Ve druhé fázi bylo cílem získat jednotný názor revmatologů stran klíčových faktorů odrážejících pravděpodobnost rozvoje chronického kloubního poškození charakteristického pro RA. A ve třetí fázi se jednalo o začlenění závěrů prvních dvou fází do skórovacího systému.
Zdroj:
