Neuroendokrinní nádory (NEN) patří mezi vzácnější malignity a doporučení pro jejich léčbu proto dlouho vycházela pouze z nekontrolovaných studií a expertních názorů. Výsledky několika nedávno publikovaných randomizovaných studií III. fáze vedly k registracím nových léků a jejich zařazení do algoritmů léčby. To se také promítlo do nových doporučení ENETS (European Neuroendocrine Tumor Society) pro léčbu NEN1. Pro velkou část pacientů s pokročilým a metastatickým NET je dominantní léčebnou modalitou systémová léčba, jejíž důležitou součástí jsou somatostatinová analoga (SSA) a cílené léky everolimus a sunitinib.
SAA se již dlouhou dobu používají jako zásadní lék ke kontrole hormonálně podmíněných symptomů NET s možností zvýšit dávku pokud jsou symptomy refrakterní. Novější je využití antiproliferativního účinku SSA také u hormonálně nefunkčních NET. Podle aktuálních doporučení ENETS by měla být zahájena léčba SSA časně po potvrzení diagnózy u pacientů s vyšší tumorózní náloží a pokročilejším onemocněním, pokud hrozí zhoršení stavu i při malé další progresi. Léčba by měla být zahájena časně také u pankreatických NET, které mají horší prognózu proti jiným lokalizacím. V první linii léčby u pankreatických NET (Ki67<10%) je na základě studie CLARINET v této indikaci preferován lanreotid. V případě intestinálních (midgut) NET lze použít jak octreotid, tak lanreotid s tím, že ve studii PROMID s octreotidem byli zahrnuti jen pacienti NET G1 a malým objemem metastáz. Studie CLARINET prokázala účinnost lanreotidu u širšího spektra NET (G1, G2, malá i velká nádorová nálož). Nutné je zmínit také studii RADIANT-4, která jednoznačně prokázala protinádorovou účinnost everolimu u NET intestinálních, plicních a také NET neznámého origa. Everolimus je první protinádorový lék, jehož účinek byl ověřen klinickou studií III. fáze u pokročilých plicních NET. Je nutné zdůraznit, že v léčbě pokročilých NET je nutné zvažovat všechny možnosti multimodální terapie včetně metod minimálně invazivních a chirurgické léčby metastáz. Strategie léčby by měla být optimálně stanovena v prostředí multioborového týmu.
MUDr. Jiří Tomášek, Ph.D.
Masarykův onkologický ústav
Zdroje:
