Chrápání je vlastně nejlehčí formou problému, kterému říkáme obstrukční spánková apnoe. To znamená, že se u dětí objevují opakované zástavy dechu nebo snížení dechového objemu ve spánku. Jsou způsobené přechodným uzávěrem horních cest dýchacích. Skutečná obstrukční spánková apnoe postihuje jen asi 3 % dětí, ale chrápání obecně se vyskytuje daleko častěji, asi v 10–12 %. Důsledky mohou být různé, u těžších případů i vážné. Jedinci, kteří přestanou dýchat, se totiž probouzejí s „poplachovou reakcí“. Ta může do budoucnosti ovlivňovat například jejich krevní tlak. U lehčích forem tomu tak sice není, i tam ale může být vývoj dítěte negativně poznamenán nekvalitním odpočinkem a nedostatkem kyslíku ve spánku.
Příčinou chrápání jsou nejčastěji zvětšené krční nebo nosní mandle, zejména u dětí ve věku 2–8 let. V těchto letech je velikostní poměr mandlí k horním cestám dýchacím nejméně příznivý. Pokud má navíc dítě například úzké patro, krátkou dolní čelist nebo jiné odchylky horních dýchacích cest, může se rozvinout i těžší forma. Jak ji poznat?
Vyšší výskyt enurézy se vysvětluje mechanickým tlakem na močový měchýř při zvýšeném nitrobřišním tlaku. Dále pak zvýšením nitrohrudního tlaku, které vede hormonální cestou k větší tvorbě moči. Jiným faktorem může být zhoršená schopnost probuzení v důsledku spánkové deprivace. Denní příznaky nevyspání mohou připomínat hyperaktivitu, i když jejich intenzita je mírnější. Děti se špatně soustředí a mají horší paměť, což vede k poklesu školního prospěchu. Projevují se i další poruchy chování a nálad, jako je agresivita, úzkostnost nebo smutek. Děti se zvětšenými mandlemi mají také časté infekce horních cest dýchacích, mluví „nosem“ a dýchají s otevřenými ústy. U části z nich se objevuje porucha růstu a neprospívání.
Dětský lékař je tím prvním, za kým mají rodiče jít, pokud jejich potomek takovými problémy trpí. Pro spolehlivé stanovení diagnózy je nutná noční polysomnografie. Během spánku se sleduje řada parametrů jako EEG, pohyby očí, proud vzduchu před nosem a ústy, dýchací pohyby hrudníku a břicha apod. Pokud se problémy s dýcháním potvrdí, bývá ve většině případů vhodné chirurgické odstranění jak nosních, tak krčních mandlí. To vede u 70–90 % dětí k úpravě dýchání a k ústupu příznaků. Léčebný účinek má i odstranění krčních mandlí, které nejsou zjevně zvětšené.
(pez)
