Nebezpečné faktory rozvoje výše uvedených onemocnění lze rozdělit i podle toho, zda je může dotyčný ovlivnit, či nikoliv. Mezi neovlivnitelné činitele lze zařadit:
- etnickou příslušnost – vyšší riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění mají spíše lidé jihoasijského původu nebo lidé z oblasti Afrického Karibiku;
- pohlaví – u mužů se tyto choroby objevují v dřívějším věku než u žen;
- věk – s přibývajícími roky se riziko rozvoje nemocí srdce a cév zvyšuje;
- rodinné dispozice – v nebezpečí jste tehdy, pokud se u Vašeho otce či bratra objevila kardiovaskulární choroba do 55 let nebo u matky či sestry do 65 let.
Na čem můžeme zapracovat
- Krevní tlak. Za vysoký se považují hodnoty 140/90 a vyšší a patří mezi jednu z nejčastějších příčin předčasného úmrtí. Často se mu přezdívá tichý zabiják, protože u dotyčného nemusí vyvolat žádné příznaky.
- Cukrovka. Vysoká hladina glukózy v krvi (nalačno 7 mmol/l a vyšší) přímo poškozuje cévní stěny a velice často v konečném důsledku vede právě ke kardiovaskulárním onemocněním.
- Nadváha či obezita. Jde o velice silný rizikový faktor rozvoje cukrovky a vysokého krevního tlaku. Obezitu lze s určitou mírou pravděpodobnosti stanovit pomocí BMI (body mass index neboli index tělesné hmotnosti). Ten se stanovuje jako hmotnost v kilogramech dělená druhou mocninou výšky v metrech. Za optimální BMI se považují hodnoty 18,5–24,9.
- Kouření. Tento zlozvyk je celosvětově zodpovědný asi za 10 % kardiovaskulárních onemocnění, přičemž rizikovější je pro kuřačky než pro kuřáky. Pokud se Vám podaří s tabákem přestat, riziko rozvoje těchto nemocí se poměrně strmě snižuje.
- Strava. Cévám škodí obzvláště jídla s vysokým obsahem tuku.
- Alkohol. Při nadměrné konzumaci může docházet ke zvyšování hladiny cholesterolu v krvi a rovněž ke zvyšování krevního tlaku.
- Stres. Rizikové je obzvláště dlouhodobé napětí.
- Nedostatek pohybu. Světová zdravotnická organizace definuje nedostatečnou tělesnou aktivitu jako méně než pětkrát 30 minut týdně středně náročné činnosti nebo méně než třikrát 20 minut náročné aktivity týdně.
Rady učených neberte na lehkou váhu
Praktický lékař může v rámci pravidelných preventivních prohlídek přesněji stanovit riziko, že se u Vás některé z onemocnění kardiovaskulárního systému objeví. Případně může odhalit nemoc v počátcích, kdy je zpravidla snadněji léčitelná a škoda, kterou dokáže napáchat, je menší. Proto pravidelné preventivní prohlídky v žádném případě nezanedbávejte! Dále Vám lékař může poradit, jak upravit životosprávu a snížit riziko rozvoje těchto onemocnění ještě více.
(ivh)
Zdroje:
WORLD HEALTH ORGANISATION. Cardiovascular disease risk factors. Dostupné z: www.world-heart-federation.org
NHS CHOICES. Cardiovascular disease - Risk factors. Dostupné z: www.nhs.uk
