Studie se týkala 550 pacientů, kteří se mezi 1. červnem 2011 a 31. prosincem 2011 účastnili programu pro odvykání kouření na klinice v Istanbulu. Po jednom roce od ukončení odvykání došlo u 282 (51,4 %) subjektů k relapsu, 132 (24 %) účastníků abstinenci udrželo a 135 (24,6 %) se nepodařilo kontaktovat. Průměrný věk ve studii byl 41,5 ± 10,8 roku, 52,5 % byli muži. Mezi subjekty, u kterých došlo či nedošlo k relapsu, nebyly nalezeny rozdíly, co se týče věku, pohlaví, vzdělání, komorbidit, průměrné délky kouření, počtu cigaret vykouřených za den i důvodů k ukončení kouření. Hodnocen byl Fagerströmův test nikotinové závislosti, Beckovo skóre deprese a frekvence užívání farmakoterapie. Jedinci ve skupině s relapsem začali kouřit v nižším věku (p = 0,05) a doba nejdelší předchozí abstinence byla kratší (p = 0,04). Průměrný počet podpůrného kontaktování odborníků byl signifikantně vyšší u skupiny bez relapsu (p < 0,001). Rizikovým faktorem relapsu byl vyšší příjem alkoholu (odds ratio 2,1; 95% CI 1,13–3,93; p = 0,02), stejně jako nižší počet podpůrných kontaktů (odds ratio 2,06; 95% CI 1,59–2,65; p < 0,001).
Míra relapsů během prvního roku po ukončení programu na odvykání kouření byla 51,4 %. Stejně jako v předchozích studiích byl rizikovým faktorem relapsu příjem alkoholu. U subjektů po farmakoterapii by abstinenci mohlo pomoci udržet naplánování více podpůrných setkání s odborníky.
(epa)
Zdroj: Koçak N. D., Eren A., Boğa S., et al. Relapse Rate and Factors Related to Relapse in a 1-Year Follow-Up of Subjects Participating in a Smoking Cessation Program. Respir Care. 2015 Aug 18; pii: respcare.03883. [Epub ahead of print]
CHA-2016.02.002
